7 C 43/2022-50 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba]. Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku vč. souhrnného poplatku ve výši 25 900 Kč (úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč, odměna za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a odměna za zpracování a doručení ve výši 14 000 Kč), v 58 pravidelných týdenních splátkách po 1 050 Kč, a to v hotovosti, počínaje dnem [datum] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatila dne [datum] s tím, že na předmětnou pohledávku uhradila částku v celkové výši 5 000 Kč. Tato platba byla zužitkována v rozsahu 1 206,90 Kč na úhradu poplatku a ve zbývající části ve výši 3 793,10 Kč na úhradu úroky. Právnímu předchůdci žalobce tak marným uplynutím lhůty vzniklo právo na uhrazení dosud neuhrazené celkové dlužné částky ve výši 55 900 Kč, která činila na jistině částku 35 000 Kč a na dlužných úhradách za služby částku 20 900 Kč. Rovněž pak žalobce požaduje po žalované zákonný úrok z prodlení, který kapitalizoval na částku 7 131,25 Kč (ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ode dne [datum] do dne postoupení pohledávky – [datum]) a dále úrok, který rovněž kapitalizoval, a to na částku ve výši 18 794,81 Kč (ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ode dne [datum] do data postoupení – [datum]). Žalobce doplnil, že jeho právní předchůdce před poskytnutím úvěru žalované řádně posoudil její schopnost daný úvěr splácet, když vycházel z informací uvedených žalovanou o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech s tím, že tyto byly ověřené žalovanou předloženými doklady a následně byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalobce vycházel z příjmu žalované ze zaměstnání ve výši 16 000 Kč, a dále z toho, že žije v nájmu a nemá žádný jiný dluh ze zápůjčky či úvěru. Tyto skutečnosti ověřil na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek žalované. Rovněž z insolvenčního rejstříku zjistil, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný navíc jí uvedené poměry potvrdila svým podpisem. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] za prokázané, že na základě této Smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč, a to za poplatek ve výši 7 000 Kč, úrok ve výši 4 900 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč. Ze shora uvedené Smlouvy soud zároveň zjistil, že žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 60 900 Kč v 58 týdenních splátkách po 1 050 Kč s tím, že první splátku byla povinna zaplatit nejpozději sedmý den ode dne uzavření Smlouvy a každou následující splátku vždy do konce následujícího týdenního období. Účastníci sjednali úročení úvěru sazbou ve výši 23,72 % ročně. Ze shora uvedené Smlouvy soud dále zjistil, že částku ve výši 35 000 Kč žalovaná převzala v hotovosti při podpisu Smlouvy. Z Karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že pracuje jako dělnice u [právnická osoba] Automotive, kde dosahuje příjem ve výši 16 000 Kč čistého měsíčně. Rovněž sdělila, že její měsíční výdaje na bydlení činí 4 000 Kč a osobní výdaje představují částku ve výši 2 000 Kč. Ze shora uvedené žádosti se dále podává, že žalovaná k prokázání svých poměrů právnímu předchůdci žalobce předložila výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaná rovněž uvedla, že bydlí v nájmu a že proti ní nejsou vedeny žádné exekuce s tím, že v současnosti má zápůjčku/úvěr ve [příjmení] [jméno] (avšak výši neuvedla), mimo [příjmení] [jméno] aktuálně zápůjčku či úvěr nemá. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek) dále vyplynulo, že společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovanou postoupila na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalované dne [datum] oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum]. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ soud zjistil, že žalobce žalovanou dne [datum] opětovně vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). 10. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. 11. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015, komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v níže uvedených rozhodnutích. 12. V dané věci právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel jednak z informací dostupných ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku a dále z informací sdělených samotnou