7 C 48/2022-22 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému finanční hotovost ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázala zaplatit částku v celkové výši 55 776 Kč s příslušenstvím, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč s tím, že splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný sjednanou částku řádně a včas neuhradil s tím, že od žalovaného evidují platby v celkové výši 12 000 Kč – dne [datum] částku ve výši 4 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 4 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 4 000 Kč. Z těchto plateb byla alokována částka ve výši 6 021,48 Kč na jistinu úvěru a částka ve výši 5 978,51 Kč na sjednané příslušenství. Za této situace se tedy žalobce domáhá po žalovaném úhrady částky v celkové výši 43 776,01 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 23 978,52 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 19 797,49 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 833,87 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 11 537,34 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 188,06 Kč a inkasní poplatek ve výši 4 238,22 Kč), nákladů na mimosoudní vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč (za odeslaný dopis ve výši 39 Kč a za osobní návštěvu ve výši 217 Kč) a smluvní pokutu ve výši 8 104,74 Kč (ve výši 0,1 % denně z jistiny ve výši 23 978,52 Kč od [datum] do [datum]; žalobce pak smluvní pokutu účtuje za zkrácené období ve prospěch dlužníka) a rovněž zákonného úroku z prodlení, který kapitalizoval na částku 1 831,89 Kč (z jistiny ve výši 23 978,52 Kč od [datum] do [datum]) a smluvního úroku, který taktéž kapitalizoval, a to na částku ve výši 3 330,72 Kč (ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 23 978,52 Kč od [datum] do [datum]). Žalobce doplnil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru vycházel z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, kdy uvedl údaje o svém zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů. Rovněž předložil doklady, jež jsou v žádosti zaznamenané. Po zhodnocení žalovaným uvedených informací právní předchůdce žalobce vyhodnotil, že žalovaný je schopen daný úvěr splácet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ Smlouva“) za prokázané, že na základě této Smlouvy společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný se jej zavázal vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 2 888 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč a inkasního poplatku ve výši 5 400 Kč, ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Ze Smlouvy soud zjistil, že pro případ porušení smluvních povinností se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně a rovněž účelně vynaložené náklady spojené se zasláním upomínky ve výši 250 Kč a účelně vynaložené náklady za činnost inkasního pracovníka ve výši 750 Kč. Shora uvedené informace o úvěru rovněž vyplývají i z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze Žádosti o úvěr se podává, že žalovaný je od [datum] zaměstanný s příjmem ve výši 29 000 Kč měsíčně. Tuto skutečnost pak doložil výplastními páskami a pracovní smlouvu. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů a výdaje na bydlení a energie činí částku ve výši 1 000 Kč. Dále má náklady na dopavu, jídlo a osobní náklady v celkové výši 3 410 Kč měsíčně. Své výdaje však ničím nedoložil. [ulice] použitelný příjem tedy uvedl ve výši 24 590 Kč. Z této žádosti soud dále zjistil, že žalovaný je žanatý s tím, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Splácení úvěru žalovaným vyplývá z Platební historie (platba ve výši 4 000 Kč ve dnech [datum], [datum] a [datum]). Skutečnost, že dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva k plnění a dne [datum] a [datum] vykonal terénní pracovník cestu na kontaktní adresu žalovaného, žalobce doložil Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě) dále vyplynulo, že společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným postoupila na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalovanému dne [datum] oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum] O postoupení pohledávky byl dále žalovaný informován žalobcem a vyzván k úhradě dlužné částky i přípisy ze dne [datum] a [datum]. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ soud zjistil, že žalobce žalovaného dne [datum] opětovně vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). 11. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. 12. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015, komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale