7 C 55/2022-85 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhal rozhodnutí soudu, na jehož základě by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné zaměstnavatelem dne [datum] je neplatné. Žalobu odůvodnil tím, že u žalovaného byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], a to nejprve na pozici dělník v textilní výrobě a následně ode dne [datum] na pozici seřizovač. Žalobce doplnil, že pracovní poměr byl sjednán nejprve na dobu určitou s tím, že na základě dodatků [číslo] – 4 k dané smlouvě byl pracovní poměr prodlužován, až byl změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalobce dále tvrdil, že dne [datum] od žalovaného obdržel listinu nazvanou jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem“, z níž se podává, že zaměstnavatel s ním okamžitě ruší pracovní poměr z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní kázně, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] bez omluvy nenastoupil do práce a že přes opakované výzvy neabsolvoval mimořádnou lékařskou prohlídku k nabídce nového pracovního místa. V této souvislosti žalobce sdělil, že skutečnosti uváděné jako důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nejsou pravdivé a podrobně rozvedl předcházející situaci. Žalobce zdůraznil, že pracovní poměr okamžitě zrušil on sám již dne [datum], a to dle ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, neboť podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil přeložení na jinou pro něho vhodnou práci. Doplnil, že na pracovišti [anonymizováno 9 slov] lékařství [anonymizováno] [datum]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 2. [role v řízení] [anonymizováno 8 slov], že od žalobce dne [datum] obdržel okamžité zrušení pracovního poměru, nezpochybňoval. Výslovně uvedl, že pracovní poměr účastníků byl ukončen právě na základě tohoto právního jednání žalobce. Bránil se však tím, že na požadovaném určení neexistuje na straně žalobce naléhavý právní zájem a rovněž i tím, že na základě rozhodnutí soudu o daném předmětu řízení nelze opravit skutečnosti uvedené v zápočtovém listu, a proto měl žalobce žalovat na opravu zápočtového listu. 3. Po provedeném dokazování má soud z pracovní smlouvy ze dne [datum] za prokázané, že na jejím základě žalobce nastoupil dne [datum] do zaměstnání u žalovaného na pozici dělník v textilní výrobě s tím, že pracovní poměr účastníků byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Z Dodatku [číslo] k pracovní smlouvě soud zjistil, že termín skončení pracovního poměru byl prodloužen do [datum]. Z Dodatku [číslo] k pracovní smlouvě se podává, že následně bylo trvání pracovního poměru prodlouženo do [datum]. Následně byl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou, což vyplynulo z Dodatku [číslo] k pracovní smlouvě. Z listiny označené jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru“ soud dále zjistil, že žalobce dne [datum] sdělil žalovanému, že z důvodu uvedeného v ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce okamžitě ruší pracovní poměr s tím, že jej zároveň vyzval k úhradě mzdových nároků. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, resp. doručena dne [datum], se podává z Doručenky datové zprávy. Lustrací v databázi soudu bylo zjištěno, že shora uvedené rozvázání pracovního poměru žalobcem žalobou u soudu napadeno nebylo. Z listiny označené jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem“ vyplynulo, že dne [datum] žalovaný žalobci sdělil, že pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, kterého se žalovaný dopustil tím, že ode dne [datum] bez omluvy nenastoupil do zaměstnání a že přes opakované výzvy neabsolvoval mimořádnou [anonymizováno] prohlídku k nabídce nového pracovního zařazení, s ním v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku pracovní poměr okamžitě ruší. Skutečnost, že tato listina byla žalobci fakticky doručena dne [datum], vyplynula z Doručenky datové zprávy. Veškeré shora uvedené skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Z Potvrzení o zaměstnání (Zápočtový list) soud zjistil, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán v době od [datum] do [datum]. Z Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti vystaveného žalovaným dne [datum] rovněž vyplynulo, že zaměstnání žalobce u žalovaného trvalo od [datum] do [datum] a dále že důvodem ukončení pracovního poměru bylo zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. 4. Podle § 55 odst. 1 písm. b) z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v účinném znění (dále jen„ zákoník práce“), zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 5. Dle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. 6. Ve skutkové rovině soud zjistil, že žalobce pracoval u žalovaného na pozici dělník ve výrobě, resp. svářeč od [datum] do [datum]. Soud dále vychází z toho, že žalobce dne [datum] doručil žalovanému okamžité zrušení pracovního poměru, které učinil z důvodu, že nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení jeho zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil výkon jiné pro něho vhodné práce. Proti tomuto právnímu jednání žalobce se žalovaný nebránil (žalobu na určení neplatnosti u soudu nepodal). Soud proto učinil skutkové zjištění, že na základě shora uvedeného okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance byl pracovní poměr žalobce u žalovaného ke dni [datum] ukončen. Následující den, a to dne [datum], pak naopak žalovaný doručil žalobci okamžité zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Posouzení platnosti tohoto právního jednání žalovaného je pak předmětem řízení. 7. Předně soud uvádí, že zákoník práce ani jiné právní předpisy nevylučují rozvázání téhož pracovního poměru více právními jednáními (učiněnými současně či postupně). Jednotlivá právní jednání se pak posuzují samostatně a samostatně také nastávají jejich právní účinky. Skončí-li pracovní poměr na základě dřívějšího právního úkonu, má to za následek, že pozdější právní jednání o rozvázání pracovního poměru se neuplatní jako právní důvod zániku tohoto pracovního poměru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2647/2000). Soud podotýká, že okamžitým zrušením může být tedy skončen i pracovní poměr, k jehož skončení byl již učiněn jiný rozvazovací úkon, jestliže pracovní poměr stále trvá. Jestliže však pracovní poměr již skončil v důsledku jiného právního jednání, nelze jej okamžitým zrušením skončit. Další rozvazovací úkony lze provádět pouze pokud je skončení pracovního poměru předmětem soudního přezkumu dle § 72 zákoníku práce. 8. Soud dále uvádí, že neplatnost rozvázání pracovního poměru může posuzovat výlučně soud. Chce-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel zabránit tomu, aby nastaly účinky rozvázání pracovního poměru, musí ve lhůtě dvou měsíců podat u soudu žalobu na určení, že právní jednání o rozvázání pracovního poměru je neplatné. Nebyla-li taková žaloba podána, skončil pracovní poměr mezi účastníky podle tohoto právního jednání, i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Jakékoli dodatečné posuzování neplatnosti po uplynutí lhůty dvou měsíců je nepřípustné a soud se otázkou platnosti rozvazovacího právního jednání nemůže zabývat ani jako otázkou předběžnou (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 3. 1997 sp. zn. 2 Cdon 475/96, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 22. 2. 1968 sp. zn. 6 Cz 5/1968 – Rc 40/1969). 9. Na úvod se podepsaný soud zabýval otázkou včasnosti žaloby. Žaloba o určení neplatnosti okamžité zrušení pracovního poměru musí být podána u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců, když tato prekluzivní lhůta začíná běžet ode dne, kterým měl pracovní poměr skončit rozvázáním, jehož platnost byla žalobou napadena (§ 72 zákoníku práce). V dané věci měl pracovní poměr žalobce u žalovaného skončit dne [datum]. Žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dopisem ze dne [datum] byla soudu doručena dne [datum]. Za této situace tedy soud prvního stupně dovodil, že žaloba byla podána