32 C 20/2023-190 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva k výše uvedené nemovitosti – pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] (dále též pouze„ Pozemek“) – z důvodu duplicity (triplicity) zapsaných vlastníků v katastru nemovitostí. [příjmení] žalobkyně jsou jako vlastníci podílu o velikosti 1/1 zapsáni žalovaná 1) a zemřelý [jméno] [celé jméno žalovaného], jehož procesními nástupci jsou žalovaný 2) a žalovaná 3). Takový stav pak dává na určení naléhavý právní zájem. Vznik duplicity a současně své vlastnické právo žalobkyně odvíjí na základě uvedeného historického vývoje. Pozemek vznikl z původního pozemku parc. [číslo] (výměra 7391 m2), který byl původním historickým majetkem " [územní celek], která jej vlastnila do [datum]. Na základě přídělové listiny ze dne [datum] byl už jako pozemek parc. [číslo] o výměře 2649 m2, přidělen přídělcům manželům [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl příděl paní [jméno] [příjmení] odňat formou rozhodnutí a majetek přešel do vlastnictví státu. V roce [rok] při projednávání dědictví po paní [jméno] [příjmení] byl v dědictví řešen i majetek, který paní [příjmení] již neměla a tento majetek připadl ½ panu [jméno] [celé jméno žalovaného] a ½ paní [jméno] [příjmení], což je pravděpodobně moment vzniku duplicity. V roce [rok] bylo provedeno reálné rozdělení majetku mezi sourozenci [jméno] a [jméno] a pan [jméno] [celé jméno žalovaného] získal do vlastnictví pozemek parc. [číslo] o výměře 677 m2 a paní [jméno] [příjmení] pozemek parc. [číslo] (o výměře 324 m2). Darovací smlouvou ze dne [datum] darovala paní [jméno] [příjmení] dceři paní [jméno] [celé jméno žalované] pozemek parc. [číslo] o výměře 324 m2. Při vypořádání dědictví po panu [jméno] [celé jméno žalovaného] dědila dcera [celé jméno žalované], a to pozemek parc. [číslo]. Nyní pozemek parc. [číslo] vlastní [územní celek] a to o výměře 2226 m2, kdy tento pozemek souhlasným prohlášením předal obci Pozemkový fond ČR na základě skutečnosti, že k datu [datum] byly vlastnictvím obce, předal jej však o výměře o 423 m2 menší, než jakou měl v roce 1950. Žalovaná 1), která nabyla vlastnictví na základě darovací smlouvou od [jméno] [celé jméno žalované], vlastní pozemek parc. [číslo] o výměře o 165 m2 menší oproti tomu, co bylo předmětem dědictví, a žalovaná 3), vlastní pozemek parc. [číslo] o 258 m2 menší. Rozdíl 423 m2 tvoří pozemek parc. [číslo] nabývací titul svědčí ve prospěch státu a je jím rozhodnutí o odnětí přídělu. 2. Žalovaní považují žalobu za nedůvodnou. 3. Dle žalované 1) je vznik nového pozemku parc. [číslo] zcela zcestný a k jeho vzniku nevedly žádné právní a administrativní kroky, se kterými byli žalovaní kdy v minulosti konfrontováni. Mělo by dojít k navrácení pozemku do původních výměr pozemků parc. [číslo] (jak je oběma rodinami po rozdělení původního pozemku parc. [číslo] od konce 80. let v dobré víře užíván) žalovaným, kdy pozemek parc. [číslo] by měl zcela zaniknout, protože byl vytvořen„ uměle“ bez účasti žalovaných. Právní předchůdci žalovaných sporný pozemek využívali nepřetržitě od nepaměti, řádně se o něj starali a samozřejmě i řádně platili po celou dobu státu daně. Žalobkyně nebyla schopná jasně dokázat ani odnětí přídělu a ani, že byl kdokoliv z žalovaných a jejích předchůdců s údajným pochybením po několik desetiletí seznámen. 4. Žalovaný 2) si není vědom žádných skutečností či nároků, které by byly v minulosti uplatňovány vůči jeho osobě nebo vůči jeho rodičům, prarodičům či sestře ohledně předmětného pozemku. Jeho právní předchůdci byli po celou dobu v dobré víře, jednalo se o držbu poctivou a pravou. Rodina měla důvodně za to, že jí vlastnické právo náleží. Zahrada byla vždy užívána ve tvaru a rozsahu, jaký má dnes. Byla osázena ovocnými stromy a v části, kde se nachází Pozemek, byla pěstována zelenina. Pozemek byl užíván k rekreaci, rodina bydlela ve [obec], na pozemek jezdila o víkendech. Od 2. poloviny 80. let se o údržbu staral jeho švagr [jméno] [příjmení], manžel žalované 3). O skutečnosti, že by snad rodině nemělo náležet vlastnické právo k předmětnému pozemku, byl informován až v loňském roce žalobkyní před zahájením soudního sporu. Je přesvědčen, že vlastníky Pozemku jsou žalované 1) a 3). 5. Dle žalované 3) její rodina historicky vlastní a užívá pozemek parc. [číslo] o výměře 677 m2. Žalovaná má za to, že k pozemku parc. [číslo] o tehdejší výměře 578 m2 manželé [celé jméno žalovaného] z pozemku nabytého prostřednictvím přídělu přidružili k faktickému užívání část o výměře 423 m2. Tento pozemkový útvar o velikosti 1001 m2 byl fakticky manžely [příjmení] užíván, zřejmě již oplocen, a takto v tehdejší době geodeticky zaměřen. Dne [datum] zemřel [celé jméno žalovaného], na základě dohody o rozdělení dědictví převzala veškerý majetek [jméno] [příjmení]. V roce [rok] byl [jméno] [příjmení] odejmut mj. pozemek parc. [číslo] ovšem v chybné výměře 2 649 m2, jelikož část o výměře 423 m2 byla již několik let před samotným odnětím zapsána a zaměřena v registru geodezie k pozemku parc. [číslo] tento pozemek byl v uvedené výměře ve vlastnictví rodiny žalované 3), výměra 423 m2 tak na stát nikdy přejít neměla. Rovněž poukazuje na fakt, že dle hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku byly pozemky, které jsou také předmětem rozhodnutí o odejmutí přídělu, předány Okresním národním výborem [obec] odštěpnému závodu [anonymizována tři slova] ve [obec], a to ve stejné výměře, v jaké byly odejmuty. Dle této hospodářské smlouvy se tedy mj. pozemek parc. [číslo] o výměře 2 649 m2 převádí ke dni [datum], a to na základě rozhodnutí o odejmutí přídělu, které je však z [datum] a právoplatné, tj. účinné, je až dnem [datum]. Dle žalované je tato hospodářská smlouva z roku [rok], která de facto převádí pozemky, které byly ještě v roce [rok] ve vlastnictví rodiny žalované, neplatná. Pokud by soud neshledal důvodnou argumentaci nepřetržitým vlastnictvím, má žalovaná za to, že pozemek byl vydržen. Poukázala na skutečnost, že Pozemek byl dlouhodobě a nepřetržitě užíván jak žalovanou 3) samotnou, tak jejími právními předchůdci. Pozemek byl mj. předmětem několika dědických řízení, a to právě s ohledem na jeho dlouhodobé užívání. Rovněž je zřejmé, že žalovaní a jejich právní předchůdci byli po celou dobu v dobré víře a vykonávali oprávněnou držbu sporného pozemku. Jelikož se započítává doba, po kterou měli nemovitou věc v držbě i právní předchůdci pana [jméno] [celé jméno žalovaného], tj. otce žalované, došlo s ohledem na uvedené k vydržení vlastnického práva i v tomto případě. K vydržení pak mělo dojít k [datum], případně k [datum]. 6. Soud v řízení učinil následující skutková zjištění: 7. [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení] (dále též„ manželé [celé jméno žalovaného]“) se stali na základě přídělu ke dni [datum] vlastníky mj. pozemku parc. [číslo] o výměře 2 649 m2 (nesporné a zjištěno z přídělové listiny, z rozhodnutí o odnětí přídělu a návrhu přídělu). V přídělové listině byli přídělci upozorněni na možnost odnětí přídělu při neplnění podmínek přídělu (zjištěno z přídělové listiny [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] [datum rozhodnutí]). Ke dni udělení přídělu pozemku parc. [číslo] měl pozemek parc. [číslo] výměru ve výši 578 m2 (nesporné) a byl ve vlastnictví manželů [příjmení] (zjištěno z pozemkové knihy [obec] a ze shodných tvrzení účastníků). [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum], na základě dohody o rozdělení dědictví převzala veškerý majetek zůstavitele poz. manželka [jméno] [příjmení]. V soupisu jmění bylo uvedeno, že zůstavitel byl vlastníkem poloviny pozemků parcelní [číslo] louky parcelní [číslo] (zjištěno z dědického spisu Státního notářství ve [obec] sp. zn. [spisová značka]). Rozhodnutím ze dne [datum] byl [jméno] [příjmení] odejmut mj. pozemek parc. [číslo] o výměře 2649 m2. Jako odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že dnem [datum] převzal do svého užívání pozemek Státní statek [obec]. Dne [datum] byla vyznačena právoplatnost rozhodnutí (zjištěno z rozhodnutí Okresního národního výboru ve [obec] o odnětí přídělu ze dne [datum]). Státní statek [obec] převzal správu pozemku parc. [číslo] od [datum] (zjištěno z hospodářské smlouvy ze dne [datum]). [jméno] [příjmení] zemřela [datum], dědictví po zůstavitelce nabyli každý jednou polovinou syn [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] (otec žalované 3/), a dcera [jméno] [příjmení], [datum narození]. V usnesení ze dne [datum] je uvedeno, že dědici nabývají mj. každý jednou polovinou pozemek parc. [číslo] o výměře 1001 m2 a pozemek parc. [číslo] kde výměra není uvedena (zjištěno z dědického spisu Státního notářství ve [obec] sp. zn. [spisová značka]). Smlouvou o reálném rozdělení majetku ze dne [datum] došlo dle geometrického plánu k rozdělení pozemku parc. [číslo] o (uvedené) výměře 1001 m2 na jednotlivé pozemky, a to parc. [číslo] o (uvedené) výměře 677 m2, který připadl do vlastnictví [jméno] [celé jméno žalovaného], a pozemek parc. [číslo] o (uvedené) výměře 324 m2, který připadl do vlastnictví [jméno] [příjmení] (zjištěno ze Smlouvy ve formě not