7 C 111/2023-36 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], s níž žalovaný dne [datum] uzavřel Smlouvu o úvěru na sloučení předchozích úvěrů a půjček (dále jen„ Smlouva“). Na jejím základě byl žalovanému poskytnutý úvěr bezhotovostní formou ve výši 512 096 Kč, který se žalovaný zavázal splácet společně s úroky a dalšími platbami v měsíčních splátkách po 6 2529 Kč, a to vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla Smlouva uzavřena. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním smluvních závazků, proto právní předchůdce žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Žalovaný na poskytnutý úvěr v částce 512 096 Kč uhradil celkem částku 138 666 Kč. Závěrem žalobce uvedl, že žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 501 922,10 Kč, kterou mu žalovaný neuhradil, ačkoli k tomu byl vyzván. K posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovních a nebankovních registrech klientských informací a insolvenčním rejstříku. Dále byl zkontrolován příjem žalovaného ve výši 35 210 Kč na základě doložených výpisů z bankovního účtu a z potvrzení o příjmech vystaveného jeho zaměstnavatelem. Životní výdaje právní předchůdce žalobce stanovil na základě informací sdělených žalovaným (počet vyživovaných osob, způsob bydlení), a to v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Splátka nového úvěru činila 6 529 Kč, nové splátkové zatížení tak činilo 8 108 Kč, po odečtení splátky úvěru od příjmu žalovaného tak zbývala částka 27 102 Kč na jeho životní náklady. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o úvěr ze dne [datum] za prokázané, x [právnická osoba] žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 512 096 Kč s úrokovou sazbou ve výši 8,9 % ročně. Výše měsíční splátky činila 6 529 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že vyčerpaná částka úvěru činila 512 096 Kč a za období od [datum] – [datum] žalovaný splatil 18 769 Kč, za období od 1. 1 2020 [datum] částku 36 461 Kč a za období od [datum] – [datum] bylo žalovaným splaceno 83 436 Kč Celkem žalovaný uhradil částku 138 666 Kč. Platební historie žalovaného se podává též z tabulky úhrad a započtení. Z Posouzení úvěruschopnosti klienta (žalovaného) soud zjistil, že pracovník call centra zkontroloval tvrzení žalovaného, že má příjem ve výši 35 210 Kč, a to na základě doloženého potvrzení příjmu vystaveného jeho zaměstnavatelem. Byla ověřena interní napojení na insolvenční rejstřík, informace z CBCB a historie v interních evidencí klientů. Protože klient uvedl výdaje ve výši 0 Kč, banka stanovila výdaje klienta na základě dat zjištěných klientem v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 7 113 Kč. Klient uvedl splátky ve výši 579 Kč, banka dotazem zjistila, že klient měl v době žádosti poskytnuté úvěry (revolvingový úvěr s limitem 20 000 Kč a měsíční splátkou 1 000 Kč, úvěr pro fyzické osoby se splátkou 2 296 Kč a spotřební úvěr ve výši 579 Kč). Splátka nového úvěru činila 6 529 Kč, proto po odečtení nového splátkového zatížení klientovi zbývalo 27 102 Kč k pokrytí životních potřeb. Z listiny označené jako„ [anonymizována tři slova]“ ze dne [datum] vyplývá, že zaměstnavatel žalovaného ([jméno] [anonymizována dvě slova]) potvrdil, že žalovaný je zaměstnaný od [datum] s tím, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců činí 1 700 euro. Skutečnost, že takovou mzdu žalovaný fakticky pobíral, se podává z listiny označené jako„ Umsatzliste Übersicht“, [číslo] z níž je patrné, že dne [datum] poukázal zaměstnavatel žalovanému částku 1 333,23 euro, dne [datum] pak 1 458,64 euro. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdce žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu po splatnosti ve výši 23 083 Kč. Z listiny označené jako„ Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu“ z [datum] soud zjistil, že protože na základě upomínky ze dne [datum] nedošlo k úhradě, byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn v částce 506 395 Kč. Z Přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba], postoupena na žalobce k [datum]. Prostřednictvím Oznámení o postoupení pohledávky z [datum] právní předchůdce žalobce žalovanému sdělil, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobce. O odeslání této listiny žalovanému svědčí poštovní podací lístek z téhož data. Prostřednictvím Výzvy k uhrazení závazku – předžalobní upomínky z [datum] zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky, a to do 10 dnů ode dne doručení této výzvy. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] vyplynulo, že zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum]. Na závěr soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne [datum] ve věci C [číslo], který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). 10. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. 11. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, s takto získanými informacemi od spotřebitele se nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor [jméno] [příjmení], Wolters Kluwer: [obec a číslo], komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v níže uvedených rozhodnutích. 12. V dané věci žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného