7 C 120/2023-27 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit částku v celkové výši 27 888 Kč s příslušenstvím, a to v pravidelných 14ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč s tím, že splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná sjednanou částku řádně a včas neuhradila s tím, že od žalované evidují platby v celkové výši 2 999,99 Kč. Na poskytnutou jistinu úvěru žalobce alokoval částku ve výši 1 507,19 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou částky ve výši 24 888,01 Kč, kterou představuje součet zůstatku jistiny ve výši 13 507, 20 Kč a zůstatku příslušenství ve výši 11 308,81 Kč. Ke dni postoupení pohledávky pak dlužná částka činila částku ve výši 34 909,95 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 13 507,20 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 1 167,94 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 559,33 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 243,98 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 409,56 Kč, postoupeného sankčního poplatku ve výši 1 500 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 267,26 Kč, postoupeného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 950,07 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 5 804,61 Kč Smluvní pokutu žalobce požaduje za zkrácené období od [datum] do [datum] (ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny ve výši 13 507,20 Kč). 2. V průběhu řízení podáním ze dne [datum] žalobce sdělil, že důkazy o posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nedisponuje, a proto svůj návrh vzal částečně zpět, a to ohledně smluvní pokuty ve výši 945,50 Kč a ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 11 769,87 Kč. Požadoval tak nadále jistinu ve výši 13 507,20 Kč (15 000 – 1 492,80) a zákonný úrok z prodlení ve výši 388,56 Kč (ve výši 15 % ročně jdoucí ze shora uvedené jistiny od [datum] do [datum]). Následně podáním ze dne [datum] žalobce uvedl, že dále bere žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši 1 506,20 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 506,20 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 38,40 Kč. Na jistině tak požaduje přiznat částku ve výši 12 001 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 350,16 Kč. Shora uvedené podání opravil sdělením ze dne [datum], v rámci něhož upřesnil, že žalobce bere žalobu částečně zpět ohledně jistiny ve výši 1 507,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 38,40 Kč. Žalobce shrnul, že se na žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 12 000,01 Kč (15 000 – 2 999,99) spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 350,16 Kč (z jistiny ve výši 12 000,01 Kč od [datum] do [datum]). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ Smlouva“) za prokázané, že na základě této Smlouvy společnost [právnická osoba] poskytla žalované spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaná se jej zavázala vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč, ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Ze Smlouvy soud zjistil, že pro případ porušení smluvních povinností se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně a rovněž poplatek za zaslání oznámení o zesplatnění úvěru ve výši 1 500 Kč a účelně vynaložené náklady spojené se [anonymizováno] upomínky ve výši 250 Kč a účelně vynaložené náklady za činnost inkasního pracovníka ve výši 750 Kč. Shora uvedené informace o úvěru rovněž vyplývají i z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze Žádosti o úvěr se podává, že žalovaná je na mateřské či rodičovské dovolené. Tuto skutečnost doložila potvrzením o mateřské. Uvedla, že pobírá ročičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč s tím, že se jedná o celkový příjem její domácnosti. Žalovaná sdělila, že její celkové měsíční výdaje představují částku ve výši 7 420 Kč (náklady na bydlení a energie 1 000 Kč a doprava, jídlo, osobní náklady 6 320 Kč). Jako celkový použitelný příjem domácnosti uvedla částku ve výši 2 580 Kč. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Dodatkem [číslo] ze dne [datum] a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o provedení transakce) dále vyplynulo, že společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovanou postoupila na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalované dne [datum] oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího archu ze dne [datum]. Z listiny označené jako„ Výzva před podáním žaloby“ soud zjistil, že žalobce žalovanou dne [datum] opětovně vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího archu ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 5. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Předně soud uvádí, že předmětné Smlouvy byly uzavřeny za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 9. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. 10. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015, komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovat