7 C 189/2023-25 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě žalobce poskytl žalované bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vč. poplatku za jeho poskytnutí ve výši 330 Kč splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Předmětná částka byla žalované poskytnuta bezhotovostně dne [datum] převodem na její účet č. [bankovní účet]. Účastníci dále sjednali poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, za SMS servis ve výši 49 Kč. Žalobce doplnil, že žalovaná si platbou ze dne [datum] ve výši 1 Kč prodloužila splatnost úvěru o 30 dní (tzv. korunovým odkladem). Žalobce podotkl, že na danou pohledávku žalovaná uhradila pouze shora uvedenou částku (dne [datum] ve výši 1 Kč), kterou započetl na jistinu úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou, byly ji dne [datum] naúčtovány účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč. Rovněž jí byla vyúčtovaná smluvní pokuta ve výši 3 % z nesplacené jistiny úvěru, a to dne [datum] ve výši 300 Kč a dne [datum] ve výši 300 Kč. Žalobce shrnul, že po žalované požaduje uhradit částku v celkové výši 12 714 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 198 Kč (ze dne [datum] ve výši 99 Kč a ze dne [datum] ve výši 99 Kč), poplatku za SMS servis ve výši 98 Kč (ze dne [datum] ve výši 49 Kč a ze dne [datum] ve výši 49 Kč), poplatku za prodloužení splatnosti v celkové výši 990 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč a smluvních pokut v celkové výši 600 Kč. Žalobce rovněž požaduje po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení, který kapitalizoval za období od [datum] do [datum] na částku 156,76 Kč. Ve vztahu k posouzení schopnosti žalované úvěr splácet, žalobce doplnil, že ji řádně posoudil. Postupoval dle jejich Metodiky. Měl k dispozici Kartu klienta, z níž vyplynul příjem žalované ve výši 40 000 Kč. Rovněž provedl lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEEE a ISIR. Na základě shora uvedeného s přihlédnutím k výši úvěru a výši měsíční splátky dovodil, že žalovaná je schopna předmětný úvěr splácet. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud z Úvěrové smlouvy - žádosti [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ Smlouva“) za prokázané, že na základě této Smlouvy se žalobce zavázal žalované poskytnout bezúčelový úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Ze Smlouvy soud dále zjistil, že účastníci sjednali poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Ze Smlouvy se rovněž podává, že poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splatit jednorázově do [datum]. Účastníci sjednali poplatek za prodloužení doby splatnosti ve výši 1 Kč, poplatek za odklad ve výši 990 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně a pro případ prodlení rovněž nárok na účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Shora uvedené parametry úvěru vyplývají rovněž i z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Výše poplatků se zároveň podává ze Sazebníku. Z listiny označené jako“ Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik” datované dne [datum] vyplývá, že žalobce potvrdil, že před uzavřením Smlouvy ověřil bonitu žalované, když vycházel z toho, že nemá žádné děti, je zaměstnaná s příjmem ve výši [částka] měsíčně a ostatní členové domácnosti dosahují příjem ve výši [částka] měsíčně. V době poskytnutí úvěru pak v žádosti neuvedla splátky vůči jiným společnostem. Čerpání a splácení úvěru má soud za prokázané z listiny označené jako“ Výpis čerpání, splátek a úhrad”. Poskytnutí úvěru taktéž vyplývá i z Opisu výpisu proplacení smlouvy, Potvrzení o provedené platbě a ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum] soud zjistil obraty na daném účtu (počáteční zůstatek činil 4 093 Kč a konečný 4 427,48 Kč s tím, že celkem přišlo 98 422,60 Kč a odešlo 98 088,12 Kč). V průběhu prosince 2022 žalovaná opakovaně čerpala půjčky od společnosti [právnická osoba] (v celkové výši téměř 20 000 Kč). Dále ji byla poukázana částka v celkové výši přes 36 000 Kč od bezpečnostní agentury (pravděpodobně zaměstnavatele) a rovněž od společnosti [právnická osoba] ve výši téměř 25 000 Kč (pravděpodobně se jednalo o mzdu manžela). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána dne [datum], což soud zjistil z listiny označené jako“ Předžalobní výzva k plnění”, a to nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání dané výzvy s tím, že pro případ nečinnosti byal upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované odeslána, soud zjistil z poštovního podacího archu ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Předně soud uvádí, že předmětná smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne [datum] ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. 9. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015, komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v níže uvedených rozhodnutích. 10. V dané věci ze skutkových tvrzení žalobce vyplývá, že jeho právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalované tak, že vycházel z informací požadovaných a získaných od žalované a z náhledu do veřejných rejstříků. Žalobce uvedl, že byla splněna zákonná povinnost, neboť byla s odbornou péčí posouzená schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné S