Navrhovatelé se domáhali vydání rozsudku, jímž by soud rozhodl o osvojení již zletilé , Jméno osvojenkyně, manželem její matky , Jméno osvojitele, , a to s účinky rozsudku i pro dceru osvojované nezl. , jméno FO, . Tvrdili, že navrhovatel s matkou osvojované paní , Jméno advokátky B, uzavřel manželství dne , datum, , mezi navrhovateli vznikl velmi blízký vztah odpovídající vztahu otce a dcery, blízký vztah trvá dosud. Osvojovaná považuje navrhovatele za otce a navrhovatel ji považuje za svou dceru. Otec osvojované , jméno FO, již zemřel. Matka osvojované s návrhem souhlasí, souhlas s tím, že osvojení matky bude mít účinky pro její nezl. dceru , jméno FO, , byl dán zákonným zástupcem nezletilé, jejím otcem , Jméno otce, .2. V řízení jde o věc s cizím prvkem, neboť navrhovatel je státním občanem Spolkové republiky Německo. Soud se proto musel zabývat mezinárodní příslušností soudu a rozhodným právem. Navrhovatel dlouhodobě žije na území České republiky, má zde trvalý pobyt. , jméno FO, Českou republikou a Spolkovou republikou Německo není uzavřená žádná dvoustranná mezinárodní smlouva, která by upravovala osvojení, osvojení není upraveno ani unijními právními předpisy. Podle § 60 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“) není-li osvojitel ani jeden z manželů státním občanem České republiky, je pravomoc českých soudů dána a) má-li zde osvojitel nebo alespoň jeden z osvojujících manželů pobyt a může-li být rozhodnutí soudu uznáno v domovském státě osvojitele nebo v domovských státech osvojujících manželů, nebo b) má-li osvojitel nebo alespoň jeden z osvojujících manželů v České republice trvalý pobyt.3. Podle § 61 odst. 1 ZMPS je k osvojení třeba splnit podmínky stanovené právním řádem státu, jehož občanem je osvojenec, i států, jehož občanem je osvojitel.4. Podle § 62 odst. 1 ZMPS se účinky osvojení řídí právním řádem státu, jehož jsou občané všichni účastníci v době osvojení, jinak právním řádem státu, v němž mají v době osvojení všichni účastníci obvyklý pobyt, jinak právním řádem státu, jehož občanem je osvojenec.5. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že je dána pravomoc českých soudů k rozhodnutí o návrhu na osvojení zletilé , Jméno osvojenkyně, , neboť osvojitel má v České republice bydliště i trvalý pobyt. Podle § 62 odst. 1 ZMPS je třeba aplikovat české právo, zároveň musí být splněny podmínky pro osvojení i dle německého právního řádu.6. Podle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.7. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo hodlá-li osvojitel osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 citovaného ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle § 847 odst. 3 o.z. ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a § 839, obdobně.8. Podle § 852 o.z. má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.9. Podle ustanovení § 1767 odst. 1 německého občanského zákoníku (dále jen „BGB“) lze zletilou osobou osvojit jako dítě, jestliže je osvojení mravně opodstatněné; toto lze zejména realizovat, jestliže mezi osvojitelem a osobou, která má být osvojena, již vznikl poměr rodiče a dítěte.10. Podle ustanovení § 1772 BGB poručnický soud může při výroku osvojení plnoletého na žádost osvojitele a osoby, která má být osvojena, určit, aby se účinky osvojení nezletilého nebo příbuzného nezletilého řídily předpisy (§§ 1754-1756), jestliže a) nezletilého bratra nebo nezletilou sestru osoby, která se má osvojit, si osvojitel osvojil jako dítě nebo současně osvojí nebo b) osoba, která se má osvojit, již byla jako nezletilá osvojitelem přijata do rodiny nebo c) osvojitel si osvojuje dítě svého partnera z manželství nebo d) osoba, která se má osvojit, v době, kdy byly podána žádost na osvojení u poručnického soudu, ještě není plnoletá.11. Podle § 1754 odst. 1 BGB pokud si dítě osvojí manželský pár nebo pokud si jeden z manželů osvojí dítě druhého z manželů, pak získává dítě právní postavení společného dítěte manželů.12. Z rodného listu osvojenkyně soud zjistil, že se narodila dne , Datum narození osvojenkyně, list je zapsán v knize narození matričního úřadu městského obvodu , adresa, , ve svazku , Anonymizováno, , ročník , Anonymizováno, , strana , Anonymizováno, pod poř. č. , hodnota, . Matka osvojované uzavřela dne , datum, před Městským úřadem ve , Anonymizováno, manželství s navrhovatelem , Jméno osvojitele, , narozeným dne , Datum narození osvojitele, 2000 č.j. sp/, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo povoleno, aby tehdy nezletilá osvojovaná užívala místo dosavadního příjmení , jméno FO, , příjmení , jméno FO, . Otec osvojované zemřel dne , datum, , za svého života s osvojením souhlasil, jak je zřejmé z jeho písemného prohlášení ze dne , datum, s úředně ověřeným podpisem.13. Dne , Datum narození nezletilé, se osvojenkyni , jméno FO, a , Jméno otce, narodila dcera , Jméno nezletilé, .14. Osvojitel a osvojenkyně mají mezi sebou blízký vztah, jaký mezi sebou mají otec a dcera, mezi dcerou osvojenkyně , Anonymizováno, a osvojitelem se rovněž vyvinul velmi blízký vztah, rovnající se vztahu dědečka a vnučky. Osvojitel nemá vlastní děti, matka osvojenkyně nemá jiné děti než osvojenkyni. Osvojenkyně souhlasila se svým osvojením a žádala, aby osvojení mělo účinky i pro její nezletilou dceru , jméno FO, . Souhlas s tím, aby osvojení její matky osvojitelem mělo pro ni právní účinky, udělil za nezl. , jméno FO, její otec jako zákonný zástupce. Kolizního opatrovníka nebylo třeba jmenovat s ohledem na skutečnost, že , Anonymizováno, otec není manželem matky.15. Matka osvojované je manželkou osvojitele, manželství uzavřeli dne , datum, , s osvojením dcery svým manželem souhlasila. Z její výpovědi soud zjistil, že od uzavření manželství žil osvojitel ve společné domácnosti jak s matkou osvojované, tak i s dcerou , jméno FO, , na jejíž výchově se podílel. Mezi osvojitelem a osvojenkyní se vyvinul vztah otec – dcera, vzájemně se respektují. , jméno FO, , dcera osvojenkyně, považuje osvojitele za svého dědečka, mají spolu velmi dobrý vztah.16. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době její nezletilosti, a to od jejích jedenácti let, když od roku 1999 sdíleli společnou domácnost. Vybudovali si vzájemný vztah, jaký je mezi otcem a dcerou. Vzájemný vztah odpovídající vztahu prarodič – vnouče vznikl i mezi osvojitelem a nezl. , Anonymizováno, . Osvojitel nemá žádné vlastní děti, matka osvojenkyně nemá jiné dítě než , Jméno osvojenkyně, . Osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojenkyně, matka s osvojením souhlasila a biologický otec je již po smrti.17. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro osvojení osvojenkyně osvojitelem stanovené nejen občanským zákoníkem, ale i příslušnými ustanoveními německého občanského zákoníku, a proto návrhu vyhověl a rozhodl o osvojení osvojenkyně osvojitelem. Jedná se o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého ve smyslu § 847 o. z., proto bylo současně rozhodnuto, že osvojitel bude zapsán v rodném listě osvojenkyně v knize narození příslušného matričního úřadu na místo jejího biologického otce.18. O náhradě nákladů řízení podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.