10 C 26/2020-54 — Okresní soud v Šumperku

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále částky [částka]. V žalobě tvrdila, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši [částka], a to na žalovaným uvedený účet Celková dlužná částka byla splatná dne [datum], a to v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne [datum], když nezaplatil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se smlouvou i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalovanou částku tak představuje nesplacená jistina ve výši [částka], smluvní pokuta ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši [částka]. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného výzvou ze dne [datum] vyzvala k zaplacení, žalovaný ničeho neuhradil. 2. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 3. 2020, č. j. 10 C 26/2020-17, které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení zastaveno o částku [částka] představující smluvní pokutu, neboť žalobkyně v tomto rozsahu vzala žalobu podáním došlým soudu dne [datum] zpět. Předmětem řízní tak zůstala pouze žalovaná jistina [částka] s příslušenstvím. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobkyně ani žalovaný se nedostavili k jednání soudu, čímž se zbavili práva být poučeni ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. 4. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 zákona o. s. ř. <b>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 5. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a osoba vystupující pod jménem [celé jméno žalovaného], ID [číslo], email [email], sjednaly při použití elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala této osobě poskytnout částku [částka] a úvěrovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum]. [příjmení] [částka] byla dne [datum] zaslána na účet žalovaného. Žalovaný žalobkyni, ani její právní předchůdkyni z této částky ničeho nevrátil. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni. Žalovanému byla poprvé prokazatelně doručena výzva k zaplacení dne [datum], tj. dnem doručení žaloby. 6. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle ustanovení § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 10. Podle ustanovení § 1819 o. z. textová podoba je zachována, jsou-li údaje poskytnuty takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 11. Podle ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 12. Současná právní úprava nevylučuje, aby smlouvy mezi účastníky byly uzavírány prostředky komunikace na dálku, mj. též prostřednictvím webového rozhraní (viz ustanovení § 1820 a násl. o. z.). V ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je stanoveno, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího s tím, že za určitých podmínek v zákoně stanovených může být podpis jednajícího nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Současně o. z. odkazuje na jiný právní předpis, který má stanovit, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Takovým právním předpisem byl v době uzavírání smlouvy zákon č. 297/2016 Sb. Ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb., který nevylučuje použití prostého elektronického podpisu k podpisu soukromoprávních dokumentů. Zároveň ustanovení § 1819 o. z. upravuje, že písemná forma je zachována, pokud ji lze uchovat a opakovaně zobrazovat. Zachování písemnosti tak nevylučuje, že právní jednání je činěno prostřednictvím elektronických či jiných technických prostředků, a to za současného splnění dvou podmínek, tj. že tyto prostředky umožňují zachycení obsahu právního ujednání a zároveň určení jednající osoby. To jak má být jednající osoba určena pak o. z. nestanoví. Obecně je jednající osoba identifikována takovými údaji, že je zcela jednoznačně možné učinit závěr, kdo takovouto osobou jednající je. Stejně tak je nezbytné připomenout, že elektronické písemnosti, u kterých při jejich vytváření není zaručeno jejich systematické a posloupné provádění v elektronickém systému a není zaručena ochrana proti změnám, mají podstatně vyšší důkazní deficit než listinná písemnost (obdobně viz rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v [obec], č.j. 75 Co 384/201-171). 13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím podle ustanovení §2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávaném případě však dle soudu žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně měla dostatečně ověřenou totožnost žalovaného (jednající osoby) při uzavírání smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků. Taktéž dle soudu neprokázala, že bylo u právní předchůdkyně žalobkyně zaručeno systematické a posloupné provádění v elektronickém systému a byla zaručena její ochrana proti změnám. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Toto ustanovení tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy (§ 457 obč. zák.) nezakládá možnost soudu bez návrhu žalovaného provést celkové vypořádání neplatné smlouvy, a to včetně všech plnění poskytnutých žalovaným žalobkyni. [příjmení] právní úprava v ustanovení § 2993 věta druhá o. z. naopak vyžaduje aktivitu žalovaného, tedy námitku vzájemného plnění, tj. požadavek žalovaného, aby byla vypořádána i veškerá plnění, která žalobkyni poskytla ([příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1915 - 1925). S ohledem na tuto podstatnou změnu textu zákonného ustanovení