10 C 76/2021-21 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 552 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky od 21. 12.2019 do 26. 10. 2020, kapitalizovaným částkou 132 Kč. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok jí vznikl z titulu neuhrazeného pojistného v období od [datum] do [datum], a to dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], s počátkem pojištění dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Součástí žalované částky jsou i poplatky spojené s upomínáním žalovaného ve výši 600 Kč, a to 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] a 300 Kč za odeslání pokusu o smír po zániku pojištění ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Touto smlouvou se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout žalované pojistné plnění, nastane-li pojistná událost a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni pojistné v částce 3 630 Kč ročně, splatné vždy k [anonymizována dvě slova]. Žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum], kdy došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné za předmětné období činí 952 Kč. Pojistná smlouva obsahuje v části označené jako„ Prohlášení pojistníka“ prohlášení žalované, že v dostatečném předstihu před uzavřením pojistné smlouvy převzala v listinné nebo jiné textové podobě (např. na trvalém nosiči dat) dokumenty uvedené v části této pojistné smlouvy označené jako: Dokumenty k pojistné smlouvě a seznámila se s nimi. Pojistník si je vědom, že tyto dokumenty tvoří nedílnou část pojistné smlouvy a upravují rozsah pojištění, jeho omezení (včetně výluk), práva a povinnosti účastníků pojištění a následky jejich porušení a další podmínky pojištění a pojistník je jimi vázán, stejně jako pojistnou smlouvou. V části„ Dokumenty k pojistné smlouvě“ je uvedeno, že pro pojištění sjednané touto pojistnou smlouvou platí zákon č. 89/2012 Sb., občanská zákoník, a ostatní obecně závazné právní předpisy v platném znění, ustanovení pojistné smlouvy a níže uvedené všeobecné pojistné podmínky (VPP), zvláštní pojistné podmínky (ZPP), dodatkové pojistné podmínky (DPP). Jako dokumenty jsou uvedeny [anonymizováno] [číslo], VPP [anonymizováno] a odpovědnost, [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] odpovědnost zaměstnance. Ve smlouvě nebylo uvedeno, že by byla žalovaná seznámena se sazebníkem poplatků. Žalobkyně doložila sazebník poplatků [účinnost]. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě přípisem ze dne [datum]. Žalovaná dosud na svůj dluh ničeho neuhradila. 6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná neplnila svoji povinnost hradit žalobkyni řádně a včas pojistné, a to konkrétně v období od [datum] do [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované dlužné pojistné, včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení smlouvy uhrazeno, do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení však žalobkyně požaduje pouze ode dne 21. 12. 2020 do dne podání žaloby, tj. do 26. 10. 2020. Soud proto, vázán žalobním návrhem, žalobkyni v této části žaloby výrokem I. vyhověl. 10. Soud naopak zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení tzv.„ upomínacího poplatku“ ve výši dvakrát po 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a za odeslání pokusu o smír, neboť žalovaná nebyla řádně seznámena se sazebníkem poplatků, od něhož žalobkyně odvozuje právo účtovat si poplatky za upomínky. Tato listina nebyla žalované předána při podpisu smlouvy, a ani být s ohledem na její datum ([datum]) nemohla. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že je sazebník v účinném znění přístupný na webových stránkách žalobkyně, pak soud uzavírá, že takovým způsobem se nemohl stát součástí smlouvy podle ustanovení § 1751 o. z., neboť se nejedná o řádný a dostatečný způsob seznámení žalované s jeho obsahem (obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Lze proto uzavřít, že nebyly naplněny podmínky ustanovení § 1751 o. z., a sazebník [účinnost] tak žalovanou nezavazuje. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 22,7 % dle úspěchu ve věci (s vyčíslením úroku ke dni vyhlášení rozsudku dle § 154 odst. 1 o. s. ř.) Náklady ve výši 338 Kč (před snížením v částce 1 489 Kč) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 552 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Částku 338 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.