16 C 73/2015-485 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami žalobkyně, v rámci které byl žalovanému aktivován běžný účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný uzavřel dne [datum] Dodatek [číslo] k této smlouvě, v němž požádal žalobkyni o úvěr ve výši 100.000 Kč. Rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum] je současně úvěrovou smlouvou číslo [anonymizováno]. Žalovanému byl úvěr ve výši 100.000 Kč vyplacen na tento běžný účet na základě rámcové smlouvy. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky banky, dle kterých se žalovaný zavázal žalobkyni pravidelně měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši 2.222 Kč, sestávající ze splátky jistiny a úroku ve výši 21,9 %, a to vždy k 18. dni měsíce, počínaje dnem prvního čerpání. V důsledku prodlení se splácením byl žalovanému účtován ode dne [datum] smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, a to i přes upomínky, došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum], kdy žalovanému bylo odesláno písemně upozornění na zesplatnění a současně mu bylo doručeno i cestou internetového bankovnictví a emailovou adresou. Žalovaný byl také vyzván, aby do 10 kalendářních dnů od doručení zesplatňujícího dopisu uhradil veškerou dlužnou jistinu včetně příslušenství. Celkový dluh ke dni zesplatnění z této smlouvy pak představuje částku ve výši 99.392,72 Kč, což je dluh na jistině a částku ve výši 16.365,99 Kč, což je souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky. Dále je požadován úrok z úvěru ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně se na žalovaném dále domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným [příjmení] [číslo] k této smlouvě, v němž požádal žalobkyni o úvěr ve výši 80.000 Kč. Rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum] je současně úvěrovou smlouvou číslo [anonymizováno]. Žalovanému byl úvěr ve výši 80.000 Kč vyplacen na tento běžný účet na základě rámcové smlouvy. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky banky, dle kterých se žalovaný zavázal žalobkyni pravidelně měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši 1.759 Kč, sestávající ze splátky jistiny a úroku ve výši 21,9 %, a to vždy ke 12. dni měsíce počínaje dnem prvního čerpání. V důsledku prodlení se splácením byl žalovanému účtován ode dne [datum] smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, a to i přes upomínky, došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum], kdy žalovanému bylo odesláno písemné upozornění na zesplatnění a současně mu bylo doručeno i cestou internetového bankovnictví a emailovou adresou. Žalovaný byl také vyzván, aby do 10 kalendářních dnů od doručení zesplatňujícího dopisu uhradil veškerou dlužnou jistinu včetně příslušenství. Celkový dluh ke dni zesplatnění z této smlouvy pak představuje částku ve výši 78.721,03 Kč, což je dluh na jistině a částku ve výši 13.248,87 Kč, což je souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky. Dále je požadován úrok z úvěru ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném také úroky z prodlení dle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. účinného do 31. 12. 2013, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. Úrok z prodlení je požadován až od [datum], neboť dle interních pravidel žalobkyně poskytuje žalovanému dodatečnou desetidenní lhůtu. Žalobkyně dále požaduje částku 300 Kč představující nezaplacený poplatek za upomínku. 3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila návrh ohledně tvrzení, zda posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného plnit své závazky tak, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, z informací, které jí poskytl sám žalovaný. Žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí v pronajaté nemovitosti, je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, hradí splátky jiných úvěrů ve výši 1.500 Kč, měsíčně, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], na dobu neurčitou, a jeho průměrný čistý měsíční příjem je ve výši 21.816 Kč. Tato skutečnost byla zjištěna z potvrzení o příjmu ze dne [datum], kterým žalovaný prokázal výši svých příjmů za předcházející období. Pravdivost údajů ohledně příjmu žalovaný potvrdil také ve své výpovědi při jednání dne [datum], kde uvedl, že společnost [právnická osoba], patřila jeho matce a byla již zrušena. Žalobkyně neměla pochybnosti o pravdivosti potvrzení o výši příjmů, a pokud by toto potvrzení obsahovalo nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 zákona č. 40/2009 trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a to jak ze strany žalovaného, tak ze strany dalších osob, které se na vystavení potvrzení podílely. Žalobkyně dále použila interní i externí databázi, umožňující posouzení úvěruschopnosti, a to z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací, a dále použila informace z některých společností, patřících do skupiny [anonymizováno] na základě souhlasu, který žalovaný udělil v rámcové smlouvě a dále nahlédla do insolvenčního rejstříku. Úvěrová zpráva byla ohledně žalovaného vyžádána dne [datum]. Žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto mu úvěry poskytla. O tom, že svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost splnila, svědčí i skutečnost, že další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru žalobkyně zamítla. Navíc upozornila na to, že na uzavření smlouvy nelze nahlížet optikou zákona č. 257/2016 Sb., který byl přijat až po poskytnutí úvěru. Předmět úvěru, tedy zapůjčené finanční prostředky, byly vyplaceny na běžný účet žalovaného dne [datum], a to ohledně úvěru [anonymizováno], a ohledně úvěru [anonymizováno] byly vyplaceny dne [datum] Tyto skutečnosti tvrzené žalobkyní byly zjištěny z výpisů z účtu, z úvěrové zprávy z [datum], z žádosti o úvěr a z potvrzení o příjmech ze závislé činnosti ze dne [datum], jež bylo vystaveno [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z něhož vyplývá, že průměrný čistý měsíční výdělek za měsíce [anonymizována tři slova] 2013 byl ve výši 21.817 Kč, když ve společnosti [právnická osoba], byl žalovaný zaměstnán od [datum] jako [anonymizována dvě slova], s tím, že se nejednalo o pracovní poměr na dobu určitou. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému si žalovaný podal odpor, v němž namítal, že si na uzavření smlouvy včetně jejích dodatků nepamatuje. Pro řízení si pak zvolil svého zástupce – zmocněnce, otce žalovaného, který namítal neplatnost předmětných smluv a dodatků s odůvodněním na duševní poruchu, kterou žalovaný trpí a trpěl v době jejich uzavření, když poukázal na jeho neobvyklé chování, které se projevovalo jak v době uzavření smluv, tak se projevuje i v současnosti. Žalovaný má výpadky paměti, v určitých okamžicích neví, co dělá, např. bez dovolení rodičů použil jejich automobil, a byl několik dní nezvěstný, stejně tak tomu bylo i v minulosti, kdy byl pohřešován a byl nalezen na [země]. 5. S ohledem na námitky žalovaného pak soud nechal zpracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, v němž znalec [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že u žalovaného duševní porucha, která se měla vyskytovat v době uzavření smlouvy, diagnostikována není. Žalovaný požádal o provedení revizního znaleckého posudku, který potvrdil závěry znalce [celé jméno znalce], s tím, že žalovaný se k plánovanému vyšetření a znaleckému přezkoumání nedostavil, takže při znaleckém posudku bylo vycházeno pouze ze zdravotnické dokumentace. 6. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že si pamatuje, že uzavíral smlouvu o účtu u [právnická osoba], bylo to někdy, když měl [anonymizováno] let, věděl také, že měl účet u [právnická osoba], i u žalobkyně. Na okolnosti uzavření účtu si již nepamatuje. Žalovaný úspěšně absolvoval [anonymizována dvě slova] složením bakalářské zkoušky v roce [rok] v [obec], trpí výpadky paměti, kdy si např. vůbec nevzpomíná na to, že složil bakalářské státnice, s ohledem na to, že má diplom, tak z toho dovozuje, že je musel úspěšně složit. Žalovaný nezjistil spouštěč svých výpadků paměti, zda je stresem nebo nějakými jinými skutečnostmi, ani žádnému odborníku z oblasti psychiatrie se to nepodařilo zjistit. Na gymnáziu tyto problémy neměl, začalo se to projevovat od toho roku [rok], kdy se v podstatě při výpadku paměti nejedná vyloženě o černé místo, ale poté, když o dané situaci mluví okolí, tak se mu některé věci začnou vybavovat, ale neví, zda se jedná o vzpomínky, anebo o jeho představy o tom, co mu okolí o této události řeklo. Jeho výpadky paměti vedly i k tomu, že byl pohřešován po dobu týdne či 14 dnů, určit to nedokáže,