17 C 23/2021-75 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, a to s odůvodněním, že původní věřitel elektronicky uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované poskytl částku ve výši 15 000 Kč dne [datum] a žalovaná měla částku původnímu věřiteli vrátit do [datum], což ale neučinila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původního věřitele [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], která pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou marně vyzývala k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. K jednání nařízenému na [datum] se nedostavily žalobkyně ani žalovaná a soud ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal věc v jejich nepřítomnosti. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že ve smlouvě jsou jako strany označeny [právnická osoba] a žalovaná. Předmětem bylo poskytnutí částky 15 000 Kč, která měla být vrácena do [datum] Smlouva je datována [datum], je podepsána společností [právnická osoba], ale žalovanou podepsána není, když je uvedeno, že žalovaná, označená rodným číslem, potvrzuje, že si smlouvu přečetla, s obsahem souhlasí a na důkaz toho je podpis proveden elektronickým kódem, který ale ve smlouvě uveden není, pouze je uvedena doložka, že tento dokument byl podepsán elektronickým kódem, který nahrazuje fyzický podpis dne [datum], [anonymizováno]. 5. Z potvrzení o provedené platbě [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zjištěno, že původní věřitel zaslal částku 15 000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. 6. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum], bylo zjištěno, že majitelem účtu [bankovní účet] je žalovaná, účet byl založen [datum] a zrušen [datum]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] převedla pohledávku za žalovanou na společnost [právnická osoba] 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývá žalovanou k uhrazení dluhu v celkové výši 34 84,13 Kč, který vznikl původně vůči [právnická osoba], na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo]. 10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované je oznamováno postoupení pohledávky na žalobkyni. 11. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne [datum] a [datum] byly podány zásilky určené žalované. 12. Z dalších předložených důkazů nečinil soud skutková zjištění, neboť pro posouzení věci byly dostatečné důkazy uvedené výše. 13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Původní věřitel společnost [právnická osoba] zaslala dne [datum] žalované na její účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč. Pohledávka byla postoupena dne [datum] na společnost [právnická osoba] a dne [datum] na žalobkyni. 14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím podle ustanovení § 2390 o. z. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by původní věřitel se žalovanou smlouvu uzavřel, když v řízení byla předložena pouze nepodepsaná smlouva. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť původní věřitel žalované plnil bez právního důvodu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel žalované dne [datum] zaslal na její účet částku 15 000 Kč. Žalovaná sama v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění, či že dluh zanikl jinak, žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 15 000 Kč. Bylo proto rozhodnuto, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno a žalované byla uložena povinnost dle § 2993 o. z. vydat žalobkyni to, oč se bezdůvodně obohatila, tedy částku 15 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje, v souladu s ustanovením § 1958 o. z., den následující po dni, kdy byla žalované doručena žaloba, neboť v řízení nebylo prokázáno doručení jakékoliv předchozí výzvy. Soudu sice bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka spolu s podacími archy, ale z těchto samotných není zřejmé, zda byly žalované skutečně doručeny, když navíc se data na listinách a na podacích arších výrazně liší. Ve zbývajícím rozsahu zákonného úroku z prodlení proto byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. K jednání nařízenému na den [datum] se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, nemohly být tak poučeny dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) o povinnosti tvrdit a prokazovat všechny rozhodné skutečnosti. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud postupoval dle § 14b vyhlášky, neboť žalobkyně opakovaně podává návrhy v obdobných věcech na ustáleném vzoru. 21. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil žalovanému patnáctidenní lhůtu ke splnění uložených povinností, a to s ohledem na jejich výši. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.