18 C 115/2021-28 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalovaném návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 25. 9. 2020 domáhala zaplacení částky 16.840 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 11. 3. 2018 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1 2011, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se jí žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 304 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 2.000 Kč, tj. úroková sazba ve výši 18,96 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč a poplatkem za životní pojištění ve výši 240 Kč Poslední splátka byla stanovena na 5. 5. 2019. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas, když poslední platbu uhradil 19. 4. 2018 a celkem na předmětný úvěr uhradil pouze částku ve výši 1.400 Kč, která byla částečně započítána na úrok, poplatek za hotovostní inkaso splátek a poplatek za životní pojištění. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dne 29. 11. 2019 a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila celková výše pohledávky za žalovaným 18.840 Kč, a sestávala se z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, dlužného úroku ve výši 953,35 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.666,65 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 220 Kč. Žalobkyně požaduje také zákonný úrok z prodlení z jistiny půjčky a smluvní úrok z jistiny půjčky. Žalobkyně žalované vyzývala předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný ovšem ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně, s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1 2011 ze dne 11. 3. 2018 bylo zjištěno, že mezi žalovaným jako dlužníkem a shora uvedenou společností [právnická osoba], jako věřitelem, byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem sjednaným v pevné výši 2.000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč v 60 týdenních splátkách po 304 Kč součástí smlouvy byla i doplňková služba životní pojištění za částku 240 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 5. 5. 2019. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že částku 15.000 Kč v hotovosti převzal v den podpisu smlouvy. Úrok na dobu po uplynutí doby úvěru byl sjednán ve výši 18,69 % ročně. 5. Z karty zákazníka, žádosti o zápůjčku bylo zjištěno, že tuto dne 10. 3. 2018 podepsali žalovaný a za úvěrujícího [jméno] [příjmení]. V této je, jako druh bydlení je uvedeno„ nájemník“, stav domácnosti„ partnerka“, zdroj hlavních příjmů pracovní poměr u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], pracovní pozice, dělník, zápůjčka/úvěr v současnosti u [příjmení] [jméno]„ ne“, zápůjčka/úvěr v současnosti mimo [příjmení] [jméno]„ ne“, kolonka zaměstnání ověřeno byla zaškrtnuta„ ano“, měsíční příjmy žadatele uvedeny čistá mzda 9.666 Kč, státní podpora hlavní 8.600 Kč, státní podpora vedlejší 12.478 Kč celkem příjmy 30.744 Kč, měsíční výdaje žadatele uvedeny jako nájem 9.100 Kč, osobní výdaje 14.000 Kč, celkem měsíční výdaje 13.700 Kč, použitelný příjem 7.644 Kč. Jako dokumenty k ověření bylo zaškrtnuto výplatní pásky, pracovní smlouva, složenky příjmy a doklad o přiznání rodičovské. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, že obchodní korporace [právnická osoba], [IČO], uvedeného dne postoupila na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 29. 11. 2019 vyhotovila oznámení o postoupení pohledávky z uvedené smlouvy adresované žalovanému a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019. 8. Předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k úhradě žalované částky a tato výzva byla dne 10. 5. 2020 předána k poštovní přepravě. 9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 11. 3. 2018 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne vyplatila žalovanému v hotovosti částku 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit kromě částky 10.000 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,96 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Sjednáno bylo také životní pojištění za poplatek 240 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného z údajů uvedených žalovaným, zaznamenaným v zákaznické kartě. Poslední splátka byla stanovena na 5. 5. 2019. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas, když poslední platbu uhradil 19. 4. 2018 a celkem na předmětný úvěr uhradil pouze částku ve výši 1.400 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla dne 29. 11. 2019 postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalované vyzývala předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný ovšem ničeho neuhradil. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel z