7 C 116/2021-60 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 7.538,33 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [anonymizováno], na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4.300 Kč. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit v jediné splátce do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.238,33 Kč. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované. Žalovaná na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatila. Žalovaná částka se pak skládá z nezaplacené jistiny ve výši 4.300 Kč a dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.238,33 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované. Předmětnou pohledávku následně společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná. 4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované po posouzení její úvěruschopnosti úvěr ve výši 4.300 Kč na bankovní účet žalované, který se žalovaná zavázala splatit v jediné splátce do [datum]. Žalovaná na poskytnutý úvěr ničeho neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovanou z titulu předmětné smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaná však na tuto výzvu nereagovala a dluží tak žalobkyni na jistině úvěru částku ve výši 4.300 Kč a na poplatku za poskytnutí úvěru částku ve výši 3.238,33 Kč. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 9. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 10. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi účastníky byl v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované po prověření schopnosti žalované úvěr splácet úvěr ve výši 4.300 Kč, a to na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli spolu s jistinou poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.238,33 Kč v jediné splátce do [datum]. Žalovaná své závazky nesplnila a právní předchůdkyně žalobkyně následně předmětnou pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované dluh na jistině ve výši 4.300 Kč a na poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.238,33 Kč. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.538,33 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady ve výši 1.489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění - dále jen „a. t.”, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval dle § 14b a. t., když se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). 16. Ohledně lhůty k plnění soud rozhodoval dle § 160 o. s. ř., když pro jiný postup nebyl shledán důvod, a žalované uložil zaplatit žalovanou částku v zákonné třídenní lhůtě.