9 C 79/2020-75 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 18.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] vries [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], jako postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Smlouva o půjčce byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba], sídlem [adresa] (dále také jen„ původní věřitel“). Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 20.000 Kč nejpozději do [datum] Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, kdy původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Žalovaná na dluh dne [datum] uhradila částku 2.000 Kč a žalobkyně tak po žalované požaduje žalovanou částku, která se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 18.000 Kč včetně příslušenství. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala k uhrazení celé dlužné částky, ovšem bezvýsledně. 2. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně, s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná. 4. Ze smlouvy o úvěru na splátky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato neobsahuje žádný projev vůle žalované být danou smlouvou vázána, chybí zde vlastnoruční podpis, není doloženo, jak původní věřitel ověřil totožnost žalované při uzavírání toho úvěru. 5. Dle smlouvy o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena [právnická osoba] vries [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním výzvy vyhotovila oznámení o postoupení pohledávky a výzvu k úhradě před podáním žaloby a tyto listiny byly dne [datum] předány k poštovní přepravě. 7. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel zaslal dne [datum] na účet žalované částku ve výši 20.000 Kč 8. Soud po provedení důkazů dospěl k tomuto závěru. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku ve výši 20.000 Kč převodem na její bankovní účet a žalovaná dne [datum] uhradila částku 2.000 Kč. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby výzvou ze dne [datum] žalovanou vyzvala k zaplacení celé dlužné částky, žalovaná však neuhradila ničeho. V řízení naopak nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by její právní předchůdkyně uzavřela v žalobě tvrzenou smlouvu o úvěru. Žalobkyně k žalobě nepřiložila žádnou smlouvu ani jinou listinu prokazující uzavření předmětné smlouvy obsahující podpis žalované či jiný způsob projevu její vůle být smlouvou vázána. Žalobkyně v řízení dále netvrdila, že si ověřila totožnost žalované. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne [datum] částku 20.000 Kč. Žalovaná dne [datum] uhradila částku 2.000 Kč. Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že existence platné smlouvy o úvěru nebyla prokázána, žalovaná se bezdůvodně obohatila, když získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud proto uložil žalované dle § 2993 o. z. částku 18.000 Kč vrátit. Žalobkyni rovněž náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalované byla doručena výzva ze dne [datum], ani výzvy obsažené v oznámení o postoupení pohledávky. V řízení sice bylo prokázáno odeslání výzev, avšak z toho nelze dovozovat také jejich doručení, neboť ustanovení § 573 o. z. (podle něhož se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla třetí pracovní den) lze užít pouze v případě, že taková zásilka byla prokazatelně jejímu adresátovi doručena. Soud proto za tento den považoval den, kdy byla žalované doručena žaloba, tedy dne [datum] a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku, pokud jde o zákonný úrok z prodlení, byla žaloba výrokem II. zamítnuta. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24,8 % dle úspěchu ve věci (s vyčíslením úroku ke dni vyhlášení rozsudku dle § 154 odst. 1 o. s. ř.) Náklady ve výši 608 Kč (před snížením v částce 2.452 Kč) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč (viz např. věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Částku 608 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.