16 C 190/2021-19 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 10.624 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 8.000 Kč, poplatku za zpracování žádosti o poskytnutí zápůjčky ve výši 2.624 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč, který byl převeden na jeho účet a žalovaný se zapůjčené finanční prostředky zavázal vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.624 Kč jednorázově do [datum]. Žalovaný ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dne [datum] a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 10.624 Kč, když žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož účet byla dlužná částka převedena. Příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně však požaduje pouze bezdůvodné obohacení. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., když o zaplacení byl upomenu předžalobní upomínkou. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a za souhlasu účastníků soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když věc rozhodl bez nařízení jednání. 3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč, který byl převeden na jeho účet a žalovaný se zapůjčené finanční prostředky zavázal vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.624 Kč jednorázově do [datum]. Žalovaný ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dne [datum] a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 10.624 Kč, když žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož účet byla dlužná částka převedena. Příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně však požaduje pouze bezdůvodné obohacení. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., když o zaplacení byl upomenu předžalobní upomínkou. 14. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů, neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody. 15. Nárok žalobkyně také koresponduje s předloženými listinami, a to smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek, upomínkami, předžalobní upomínkou, poštovním podacím archem, oznámením o postoupení pohledávek, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. 16. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud jí tedy přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a nákladů právního zastoupení v rozsahu 3 úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel (převzetí věci a sepis žaloby, jednoduchá výzva k úhradě), 3 x režijního paušálu po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 2.452 Kč, když zástupce žalobkyně zastupuje tutéž žalobkyni v obdobných věcech opakovaně a jedná se o tzv. formulářové žaloby.