16 C 317/2021-18 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 7.800 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7.800 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 651,30 Kč, představujícího 9 % ročně z dlužné jistiny 7.800 Kč od 31. 12. 2018 do data postoupení dne 29. 11. 2019. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena dne 19. 11. 2017 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Tato částka byla převzata v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, s úrokem ve výši 1.400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Celkovou částku měl žalovaný zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč po dobu 58 týdnů, přičemž první splátku měl uhradit nejpozději do sedmi dnů od uzavření smlouvy dne 26. 11. 2017 a poslední dne 30. 12. 2018. Žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil částku 2.200 Kč, která byla započítána na úhradu jistiny. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl rovněž před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 11. 2019 s účinností k témuž dni převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 29. 11. 2019. Příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje pouze bezdůvodné obohacení. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., když o zaplacení byl upomenu předžalobní upomínkou. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a za souhlasu účastníků soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když věc rozhodl bez nařízení jednání. 3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena dne 19. 11. 2017 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Tato částka byla převzata v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, s úrokem ve výši 1.400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Celkovou částku měl žalovaný zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč po dobu 58 týdnů, přičemž první splátku měl uhradit nejpozději do sedmi dnů od uzavření smlouvy dne 26. 11. 2017 a poslední dne 30. 12. 2018. Žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil částku 2.200 Kč, která byla započítána na úhradu jistiny. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl rovněž před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 11. 2019 s účinností k témuž dni převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 29. 11. 2019. Příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje pouze bezdůvodné obohacení. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., když o zaplacení byl upomenu předžalobní upomínkou. 14. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů, neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody. 15. Nárok žalobkyně také koresponduje s předloženými listinami, a to smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek, upomínkami, předžalobní upomínkou, poštovním podacím archem, oznámením o postoupení pohledávek, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. 16. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud jí tedy přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení v rozsahu 3 úkonů právní pomoci po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel (převzetí věci a sepis žaloby, jednoduchá výzva k úhradě), 3 x režijního paušálu po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1.489 Kč, když zástupce žalobkyně zastupuje tutéž žalobkyni v obdobných věcech opakovaně a jedná se o tzv. formulářové žaloby (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).