18 C 283/2021-18 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22.488 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22.488 Kč od 18. 1. 2019 do 24. 6. 2019 kapitalizovaného částkou 962,30 Kč, a zákonného úroku ve výši 9,75 % ročně z částky 22.488 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 17. 7. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20.200 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6.127 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 6.550 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 7.523 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních) splátkách po 2.512 Kč, poslední splátka byla stanovena na 17. 1. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2.512 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce požaduje po žalovaném dlužnou jistinu ve výši 22.488 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 25.000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným ve výši 2.512 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 962,30 Kč (tj. ve výši 9,75 % ročně z částky 22.488 Kč od 18. 1. 2019 do 24. 6. 2019), a úrok z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22.488 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala o úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Ze smlouvy o zápůjčce označené jako„ Smlouva o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti“ [číslo] že dne 17. 7. 2017 žalovaný a [právnická osoba], [IČO], podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v částce 25. 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 20.200 Kč, celkem tedy částku 45.200 Kč, zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2.512 Kč a poslední splátku ve výši 2.496 Kč, kdy první splátku se zavázal zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě, že žalobkyně jako postupník a [právnická osoba], [IČO], jako postupitel uzavřeli dne 24. 6. 2019 o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze [číslo] smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými, mj. i pohledávku za žalovaným. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, že žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ve výši 54.678,85 Kč bez příslušenství a a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. 7. Z podacího lístku, že dne 17. 7. 2019 žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému, podací číslo [anonymizováno] 8. Z výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které jej vyzval k zaplacení dlužných částek z pohledávky [číslo] v celkové výši ke dni sepisu výzvy ve výši 52.214,71 Kč. 9. Z podacího lístku, že dne 13. 3. 2020 právní zástupce žalobkyně předal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému, podací číslo [anonymizováno]. 10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaný dne 17. 7. 2017 uzavřeli dohodu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 25.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20.200 Kč, celkem částku 45.200 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2.512 Kč, s tím, že první splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti částku zápůjčky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností ke dni 24. 6. 2019 postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 24. 6. 2019, předaným k poštovní přepravě dne 17. 7. 2019, v oznámení jej vyzvala k úhradě dlužné částky žalobkyni, a to do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván výzvou právního zástupce ze dne 12. 3. 2020, předanou k poštovní přepravě dne 13. 3. 2020. Žalovaný uhradil částku 2.512 Kč. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se oboha