7 C 120/2022-19 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4.000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4.649,48 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4.000 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 4.000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % a zákonného úroku z prodlení z částky 4.000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku půjčky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2.995 Kč, a to do 23. 9. 2006. Žalovaná sjednanou částku nehradila řádně a včas, když od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 4.000 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 5.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 1.000 Kč, zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny a kapitalizovaný za období od 24. 9. 2006 do 18. 12. 2020 částkou 4.649,48 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 4.000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná. 4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl z listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, zákaznické karty, smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, informace o zpracování osobních údajů, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podacích lístků, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná dne [datum] podepsaly listinu označenou jako smlouva o půjčce, poté předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 5.000 Kč. Žalovaná podpisem této listiny potvrdila, že převzala v hotovosti poskytnutou částku. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], ve kterém vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu, a to již na účet žalobkyně. Žalobkyně oznámení předala k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předaná k poštovní přepravě dne 12. 11. 2021. 6. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaných z nepoctivých zdrojů. 7. Podle § 458 věty první obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřené smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, jednotlivým nárokům ze smlouvy, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením, ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, ze kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení uplatnila pouze nárok na bezdůvodné obohacení v částce, kterou žalobkyně žalované při podpisu úvěrové smlouvy vyplatila, po odečtení částky, kterou žalovaná žalobkyni na svůj dluh následně uhradila, soud se platností úvěrové smlouvy nezabýval. 11. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 2 o. z., jehož výše je v souladu s § 458 o. z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne [datum] poskytla částku 5.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná do dnešního dne na poskytnutou částku uhradila částku ve výši 1.000 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 4.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zákonný úrok z prodlení byl však žalobkyni přiznán až ode dne 15. 2. 2021, neboť oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dluhu bylo předáno provozovateli poštovních služeb k doručení žalované dne 1. 2. 2021. Ve smyslu § 573 n. o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem 4. 2. 2021. Jelikož žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve lhůtě do deseti dnů po obdržení dopisu, tj. do 14. 2. 2021, nastalo prodlení žalované až dne 15. 2. 2021. Ve zbývající části soud ohledně žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v méně než polovičním rozsahu a náhrada nákladů řízení jí tak nenáleží. Žalované v řízení žádné náklady nevznikly. 13. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.