9 C 106/2022-17 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 565 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 407,46 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 565 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 565 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 565 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 1) a dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 800 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 242,61 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 800 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 800 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 800 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 2). 3. Ohledně nároku 1 žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku půjčky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 400 Kč, a to v hotovosti ve 40 týdenních splátkách po 410 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas, když od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 435 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 7 565 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 10 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši 2 435 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 407,46 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 565 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 565 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 7 565 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Ohledně nároku 2 žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku půjčky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 1 928 Kč, a to v hotovosti ve 26 týdenních splátkách po 228 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas, když od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 200 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 1 800 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 4 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši 2 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 424,61 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 800 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 800 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 1 800 Kč od [datum] do zaplacení. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byla zcela nečinný. 6. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Soud dospěl z listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, zákaznické karty, Smlouvy o půjčce [číslo] Smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, informace o zpracování osobních údajů, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podacích lístků, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný dne [datum] podepsali listinu označenou jako Smlouva o půjčce [číslo] poté předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 4 000 Kč. Žalovaný podpisem této listiny potvrdil, že převzal v hotovosti poskytnutou částku. Mezi týmiž stranami byla dne [datum] uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný podpisem této listiny potvrdil, že převzal v hotovosti poskytnutou částku. Pohledávka za žalovaným ze Smlouvy [číslo] i pohledávka ze Smlouvy [číslo] byly postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný na poskytnuté částky uhradil částku ve výši 2 200 Kč a částku ve výši 2 435 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému odeslala oznámení o postoupení obou pohledávek ze dne [datum], ve kterém vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu, a to již na účet žalobkyně. Žalobkyně oznámení předala k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předaná k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaných z nepoctivých zdrojů. 9. Podle § 458 věty první obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání. 12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřených smluv mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jednotlivým nárokům z těchto smluv, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením, ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, ze kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení uplatnila pouze nárok na bezdůvodné obohacení v částce, kterou žalobkyně žalovanému při podpisu úvěrové smlouvy vyplatila, po odečtení částky, kterou žalovaný žalobkyni na svůj dluh následně uhradil, soud se platností úvěrové smlouvy nezabýval. 13. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 2 obč. zák., jehož výše je v souladu s § 458 obč. zák. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla částku 4 000 Kč a dne [datum] částku 10 000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný do dnešního dne na poskytnuté částky uhradil částku 2 200 Kč a částku 2 435 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by kterýkoli z uplatněných nároků zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 1 800 Kč a 7 565 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplýv