9 C 82/2017-167 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], [datum] a [datum] se žalobkyně původně domáhala zaplacení částky 120 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, a to 60 000 Kč v podobě odškodnění za újmu na psychickém zdraví a 60 000 Kč za problémy, které měla v souvislosti s jednáním žalovaného. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila skutečností, že žalovaný dne [datum] napadl slovně a fyzicky matku žalobkyně, čemuž byla žalobkyně přítomna, a v důsledku napadení se žalobkyně polekala a následně měla špatné sny, křičela, plakala, bála se chodit ven, aby žalovaného nepotkala. Žalobkyně opakovaně navštěvovala lékaře a byla jí diagnostikována posttraumatická stresová porucha. Žalobkyni tak byla způsobena jednáním žalovaného újma, kterou požadovala odškodnit. Následně žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět co do částky 110 000 Kč a požadovala uhradit 10 000 Kč za újmu na poškození zdraví a 10 000 Kč za poškození práva na spokojený život. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovaný potvrdil, že byl odsouzen za skutek vůči matce žalobkyně, ale trval na tom, že žalobkyně přítomna incidentu nebyla a nemohla ji tak vzniknout žádná újma na zdraví, sporná dle jeho názoru byla i výše požadovaného nároku. Žalovaný byl sice odsouzen, s trestním rozsudkem nesouhlasil, ale jeho tehdejší zástupce se proti němu neodvolal. 3. Z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno že žalovaný byl shledán vinným, že dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hod. v obci [obec] u domu [adresa], u prodejního venkovního okénka stánku se zmrzlinou prodejny [anonymizováno] [obec], za přítomnosti několika dalších osob, bezdůvodně a v podnapilém stavu, nejprve vulgárními výrazy napadl poškozenou [jméno] [celé jméno svědkyně], [datum narození], poté v době, kdy stála na čtvrtém schodu u výdejního okénka, bezdůvodně fyzicky napadl, jedním úderem otevřenou dlaní pravé ruky do obličeje, kdy po tomto úderu poškozená upadla ze schodů na zem, a to na levou ruku a na levý bok, tímto jednáním způsobil poškozené [jméno] [celé jméno svědkyně] poranění spočívající v bolestivosti hlavy, krční a bederní páteře a pánve, kdy tato poranění omezovala poškozenou v obvyklém způsobu života po dobu nejméně dvou týdnů a v době kdy ležela na zemi ji opakovaně vícekrát vyhrožoval, že ji zabije a nadával ji vulgárními výrazy, čímž spáchal přečin ublížení na zdraví podle § 146 odstavec 1 trestního zákoníku, přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odstavec 1 trestního zákoníku, přečin výtržnictví podle § 358 odstavec 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, který byl podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání dvou roků. 4. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne vyšetření [datum] bylo zjištěno, že lékařka vyšetřila žalobkyni na žádost matky žalobkyně, neboť žalobkyně byla svědkem napadení matky, mění se její chování a matka vyjádřila obavy z psych. následků. Matka lékařce sdělila, že žalobkyně byla přítomna incidentu, kdy ji napadl žalovaný, žalobkyně křičela„ maminko“ a pak utíkala za strýcem a sestrou do auta. Od té doby se matka nemůže od žalobkyně hnout, je na ni fixovaná. Žalobkyně hystericky plakala, když šla matka pověsit prádlo, žalobkyně ji volá, když někam odejde, musí s ní chodit spát. Zpočátku nikam nechodila, zavírala se v pokojíčku a nechtěla ani nikam jet, což se otci povedlo zlepšit tím, že žalobkyni slíbil vždy něco koupit. Žalobkyně přestala jíst zmrzlinu, ale nanuky jí nevadí. Dle sdělení matky si žalobkyně stěžovala na škaredé sny, žalobkyně se bála vycházet ven, že potká žalovaného, musel ji všude doprovázet otec, směrem k místu události nešlo žalobkyni dostat. V něčem byla situace ale už lepší, žalobkyně začala chodit za kamarády a říkala, že o incidentu už nechce mluvit. Lékařka následně vyšetřila žalobkyni, přičemž ta se bez problémů odloučila od rodičů, ani jednou nevyužila nabídku se za nimi podívat do čekárny. Projevovala se klidná, usměvavá, ale měla obavy o matku, aby ji někdo nenapadl. Doma se o matku nebála, kdyby matka musela někam odjet, třeba do nemocnice, tak by to s otcem vydržela. Žalobkyně sdělila, že chodí sama ven, za kamarády, za zvířaty, hrát si na hřiště. Nemá již ráda zmrzlinu. Kdyby žalovaného viděla, tak by utekla. Žalobkyně sdělila, že jí vadí, že se jí zdávají škaredé sny – o lišce, vlkovi, kteří se chtěli dostat na jejich ovečky, také se jí zdálo, že v lese našli mrtvého pána. Žalobkyně se někdy probudí a musí se držet matky, aby zase usnula. V době vyšetření se ale o matku již tolik nebála a ve dne na věc nemyslela. Žalobkyně se těšila do školy. Lékařka na základě výše uvedeného a provedených testů diagnostikovala posttraumatickou stresovou poruchu, ale stav žalobkyně se zlepšoval. 5. Ze sdělení ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že po nasazení terapie léky na zklidnění se stav žalobkyně zlepšil, i když se žalobkyni stále vracelo, jak mohou být lidé tak zlí a tak se chovat. Postupně lékařka zkouší léky vysazovat a posttraumatická porucha se upravovala. 6. Ze zprávy [anonymizováno] školy [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně školu navštěvovala od školního roku [rok] [rok] a byla nesmělá a ostýchavá. Do školy chodila občas a za doprovodu otce. Ve školním roce [rok] [rok] pokračovala její velmi nepravidelná docházka, školku navštěvovala pouze polovinu září, dva dny v říjnu, v zimě byla žalobkyně odhlášena, [anonymizováno] pracovních dnů v [anonymizováno] a [anonymizováno] dní v [anonymizováno], následně již nenastoupila. Škola neměla informace o chování žalobkyně po [anonymizováno] [rok]. 7. Ze zprávy [anonymizováno] školy [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se projevovala jako bezkonfliktní, klidná žákyně, která si své povinnosti plnila pečlivě a mezi spolužáky byla oblíbená. Žádné psychické obtíže u ní nebyly pozorovány. 8. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že u hlavního líčen byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], který vypověděl, že seděl v autě a sestra s malou neteří šla pro pečivo a koupit malé zmrzlinu, nejstarší neteř zůstala s ním v autě. Viděli s neteří, jak matka žalobkyně leží na zemi a uvedl:„ v poslední chvíli jsem chytil tu malou, strčil jsem ji do auta, málem skončila pod autem, byla vyjevená, sestra měla vykulené oči…“ S žalobkyní od událostí v době výslechu mluvil, nechtěla se o incidentu bavit, chtěla zapomenout. Obě neteře, stejně jako jejich matka braly antidepresiva. Vyslechnuta byla také matka žalobkyně, která uvedla, že starší dcera zůstala v autě a na místě incidentu slyšela„ jak [jméno] křičí mami, maminko,…“, žalobkyně po incidentu nechápala, proč to žalovaný provedl, otec jí to vysvětloval. Žalobkyně se poté nehnula od matky, ta nemohla nikam od ní odejít, spala s ní. [příjmení] proto navštívit psycholožku. Matka před žalobkyni celé léto nemohla říct slovo zmrzlina. [jméno] [příjmení] v rámci svého výslech uvedla, že k okénku zmrzliny přišla paní s dcerou, následně došlo k incidentu a holčička odběhla, když paní ležela na zemi. 9. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] z odvětví psychiatrie a psychologie znalkyň [celé jméno znalkyně] a [anonymizováno] et [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] a výslechu [anonymizováno] et [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] soud zjistil, že prožitek napadení matky ovlivnil chování a prožívání žalobkyně ve větší míře hned od stresující události a více pak po dobu šesti týdnů s dozníváním dalších šesti týdnů. Žalobkyně byla plačtivá, úzkostná, fixovaná na matku a na několik týdnů omezila své aktivity. Jednorázově navštívila psychologickou ambulanci a měla od praktické lékařky předepsanou medikaci. Po výše uvedené době se její stav upravil spontánně, nebyla nutná další specializována péče a medikace byla vysazena. Žalobkyně se bez potíží adaptovala na zahájení školní docházky a vyvíjela se běžně svému věku. Znalkyně nezjistily žádné trvalé následky. Jednalo se o přechodnou psychickou reakci, akutní reakci na stres s maximem potíží hned po události, která se projevovala zvýšenou plačtivostí, poruchami spánku a usínání, nepříjemnými vracejícími se vzpomínkami, fixací na matku a tato reakce trvala [anonymizováno] až [anonymizováno] měsíce. Stav žalobkyně se nerozvinul do posttraumatické stresové poruchy. Potíže se svou intenzitou snižovaly, nebyla nutná terapeutická péče. Podstatný ale byl obavný akcent v přístupu matky žalobkyně a matčiny úzkostné projevy, které se na dceru mohly přenášet. Tyto vlivy, které souvisejí s osobní historií matky, by existovaly i bez situace, které byla žalobkyně přítomna. Matka byla událostí mnohem více zatížena a v jejím projevu znalkyně shledaly jistou nadnesenost, zesilování toho, jak interpretuje věci, jak je subjektivně sama vnímá. V rámci testování byla zvýšená validační škála a to z důvodu patologie matky. I některé současné situace jsou matkou žalobkyně