9 C 95/2022-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 565 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 480,72 Kč, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 526 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 526 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 6 526 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku půjčky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 400 Kč, a to v hotovosti ve 40 týdenních splátkách po 410 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas, když od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3 474 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 7 565 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 10 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši 3 474 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 480,72 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 526 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 526 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 6 526 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byla zcela nečinný. 4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl z listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, Smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podacích lístků, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný dne [datum] podepsali listinu označenou jako Smlouva o půjčce [číslo] poté předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný podpisem této listiny potvrdil, že převzal v hotovosti poskytnutou částku. Pohledávka za žalovaným ze Smlouvy [číslo] byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], ve kterém vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu, a to již na účet žalobkyně. Žalobkyně oznámení předala k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předaná k poštovní přepravě dne [datum]. 6. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaných z nepoctivých zdrojů. 7. Podle § 458 věty první obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřených smluv mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jednotlivým nárokům z těchto smluv, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením, ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, ze kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení uplatnila pouze nárok na bezdůvodné obohacení v částce, kterou žalobkyně žalovanému při podpisu úvěrové smlouvy vyplatila, po odečtení částky, kterou žalovaný žalobkyni na svůj dluh následně uhradil, soud se platností úvěrové smlouvy nezabýval. 11. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 2 obč. zák., jehož výše je v souladu s § 458 obč. zák. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla částku 10 000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný do dnešního dne na poskytnutou částku uhradil celkem 3 474 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by kterýkoli z uplatněných nároků zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 6 526 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zákonný úrok z prodlení byl však žalobkyni přiznán až ode dne [datum], neboť oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dluhu bylo předáno provozovateli poštovních služeb k doručení žalované dne [datum]. Ve smyslu § 573 n. o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem [datum]. Jelikož žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě do deseti dnů po obdržení dopisu, tj. do [datum], nastalo prodlení žalovaného až dne [datum]. Ve zbývající části soud ohledně žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, když úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. (Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, ze dne 3. 12. 2015). 13. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.