16 C 210/2025-57 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalované domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalované spotřebitelský úvěr číslo , hodnota, dle článku IV. odst. 4.2 Smlouvy o úvěru, a to úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl žalované vyplacen dle článku IV. odst. 4.3 Smlouvy. Úvěr byl sjednán elektronicky prostřednictvím klientské zóny, a to dle článku X. Smlouvy o úvěru. Uzavření smlouvy je patrné jak z autorizačních doložek, připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalované (zejména zasláním verifikační platby), čímž se žalovaná zachovala dle smlouvy a souhlasila s jejím obsahem. Úroky z úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce dle článku IV. a V. smlouvy. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Ke dni podání návrhu je žalovaná v prodlení s uhrazením tří neuhrazených splátek úvěru po , částka, . Žalovaná částka představuje smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně za období 90 dnů, počítaný ode dne , datum, , což je den po splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení, když tento nárok je v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně současně požaduje také zákonný úrok z prodlení z kapitalizovaného smluvního úroku, který je předmětem řízení. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky, když předžalobní výzva jí byla odeslána dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť proti takovému postupu žádný z účastníků nevyjádřil nesouhlas.4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od , datum, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.7. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.8. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.9. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku účinného od , datum, soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.10. Podle ust. § 8 občanského zákoníku účinného od , datum, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.11. Podle ust. § 433 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.12. Podle ust. § 1973 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny.13. Podle ust. § 576 občanského zákoníku účinného od , datum, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.14. Podle ust. § 4 odst. 1 občanského zákoníku účinného od , datum, má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.15. Podle ust. § 547 občanského zákoníku účinného od , datum, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.16. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku účinného od , datum, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Soud má za to, že smlouva o půjčce tak, jak měla být sjednaná mezi účastníky dne , datum, , je neplatným právním úkonem, a to s ohledem na výši sjednaného úroku z půjčky ve výši 40 % měsíčně (ujednání odst. IV, bod 4.5 smlouvy), což představuje 520 % ročně, a RPSN je ve výši 652,95 % ročně. Takto sjednaný úrok podstatně převyšuje úroky na půjčkách, jež byly poskytovány v té době bankami, a to i stonásobně. Rovněž ujednání ohledně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení, bylo také v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 8 o. z., a ve svém důsledku by rovněž způsobovalo absolutní neplatnost dle § 580 odst. 1 o. z. Tyto sjednané nároky jsou tedy již nad rámec ochrany práva a mají charakter naopak zjevného zneužití práva dle § 8 obč. zák., které nepožívá právní ochrany, a soud je hodnotí jako ujednání neplatné dle § 547, § 580 a § 8 občanského zákoníku účinného od , datum, . Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je zaplacení toliko neplatně sjednaného úroku za období v délce tři měsíce ve výši , částka, měsíčně, nezbylo soudu než návrh v plném rozsahu zamítnout, neboť žalovaná částka je požadována na základě absolutně neplatného ujednání.18. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, avšak náklady řízení nepožadovala, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.