8 C 153/2020-306 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se domáhala určení, že ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené nemovitosti patří do zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného s tím, že tak činí v návaznosti na výrok II. usnesení nadepsaného soudu o nařízení předběžného opatření ze dne 7. 9. 2020, č.j. , spisová značka, . Žalobkyně a žalovaný spolu dne 12. 9. 1992 uzavřeli na Městském úřadu v , adresa, manželství. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , ze dne 31. 10. 2018 (dále jen „rozsudek o rozvodu manželství“), čímž došlo k zániku společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní mocí rozsudku o rozvodu manželství zaniklo společné jmění manželů žalobkyně a žalovaného, je třeba toto společné jmění včetně vnosů ze společného jmění žalobkyně a žalovaného na výlučný majetek žalobkyně a žalovaného a investic z výlučného majetku žalobkyně a žalovaného na majetek ve společném jmění žalobkyně a žalovaného vypořádat. Mezi žalobkyní a žalovaným k takovému vypořádání nedošlo. Společné jmění žalobkyně a žalovaného podléhá zákonnému režimu, nedošlo tedy k jeho smluvní modifikaci anebo k modifikaci založené rozhodnutím soudu. Na pozemku par. č. st. , Anonymizováno, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ve výlučném vlastnictví žalovaného byla vybudována v době trvání manželství žalobkyně a žalovaného (které bylo, jak výše řečeno uzavřeno v roce 1992 a rozvedeno v roce 2018) přístavba a nástavba , Anonymizováno, dílny (dále jen „nemovitá věc“), jak vyplývá z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby č. j. , Anonymizováno, , ze dne 2. 5. 2014 vydaného Městským úřadem , adresa, , Odbor správní, stavební a vyvlastňovací úřad (geometrický plán č. , hodnota, , ověřeno dne 11. 12. 2013 č. , Anonymizováno, – předmětné stavby zachycuje stavbu v části „g, h, k“ geometrického plánu na p. č. , Anonymizováno, – označeno v příloze č. , hodnota, kolaudačního souhlasu barevnými šrafy v geometrickém plánu). Žalobkyně v této souvislosti poukazuje na ust. § 144 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“): „Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.“, které platilo v době výstavby nemovité věci (kdy ještě neplatila zásada superficies solo cedit), a ze kterého vyplývá, že pokud není prokázán opak, má se za to, že nemovitá věc tvoří společné jmění manželů žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistila, že žalovaný jednak nechal v listopadu 2019 do katastru nemovitostí zapsat nemovitou věci (tj. přístavbu a nástavbu , Anonymizováno, dílny) jako součást svého rodinného domu č. p. , Anonymizováno, nacházejícího se rovněž pozemku par. č. st. , Anonymizováno, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ; a jednak zahájil dne 20. 8. 2020 vkladové řízení vedené u shora označeného katastrálního pracoviště pod sp. zn. , Anonymizováno, , jehož předmětem je zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení ze strany žalovaného jakožto zástavce k tíži celého majetku zapsaného na shora označeném listu vlastnictví, tedy včetně nemovité věci nacházející se doposud v nevypořádaném společném jmění žalobkyně a žalovaného, a to ve prospěch společnosti , právnická osoba, jakožto zástavního věřitele, čímž se tak žalovaný pokusil nakládat a zatěžovat nikoliv jen svůj výlučný majetek, ale též majetek ve společném jmění žalobkyně a žalovaného (nemovitou věc), a to bez jakéhokoliv souhlasu či právně relevantního projevu vůle na straně žalobkyně jakožto společného vlastníka nemovité věci. Ohledně výše označené společnosti je rovněž nutno uvést, že jde o společnost, která dle zápisu v obchodním rejstříku vznikla toliko v březnu 2020 a její podíly jsou tvořeny kmenovými listy, jde tedy o fakticky anonymní formu společnosti s ručeným omezením, kdy nakládání s těmito kmenovými listy a jejich aktuální majitel či majitelé nemusí být z obchodního rejstříku nikterak patrný. V tomto kontextu je nutno transakci ze strany žalovaného, který ve prospěch této nově vzniklé anonymní společnosti zastavuje majetek v celkové hodnotě přibližně 50.000.000 Kč, hodnotit jako krajně podezřelou a nabízející k možnému závěru o vyvedení majetku na spřízněný anonymní subjekt za účelem znemožnění faktického uspokojení pohledávek žalobkyně za žalovaným. Ostatně i proto se žalobkyně návrhem na vydání předběžného opatření, podaným u nadepsaného soudu, úspěšně domáhala, aby soud žalovanému s nemovitou věcí zakázal jakkoliv nakládat až do meritorního rozhodnutí o tom, do jakého vlastnického režimu nemovitá věc spadá, pročež je rovněž na místě tento meritorní návrh ze strany žalobkyně podat. Zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu, neboť ačkoliv se nemovitá věc (přístavba a nástavba , Anonymizováno, dílny) nachází v zaniklém a nevypořádaném společném jmění žalobkyně a žalovaného, je v katastru nemovitostí jako vlastník přístavby a nástavby , Anonymizováno, dílny coby součásti jeho rodinného domu č. p., Anonymizováno, , Anonymizováno, nacházejícího se rovněž pozemku par. č. st. , Anonymizováno, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, zapsán toliko žalovaný. Nemovitá věc však není součástí předmětného rodinného domu. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz např. usnesení sp. zn. 30 Cdo 3034/2006, ze dne 30. 10. 2007) totiž platí, že: „Řešení otázky vzniku stavby coby samostatné věci nutno odvíjet z občanskoprávního hlediska, nikoliv zakládat na existenci rozhodnutí z oblasti správního práva; případné pochybení správního orgánu v otázce záměny „přístavby“ mající charakter součásti nemovité věci za samostatnou stavbu a z tohoto se odvíjející rozhodnutí s důsledky promítnutými i ve vztahu ke katastru nemovitostí, nepředstavuje právní skutečnost, která by mohla mít právní vliv na vznik stavby z pohledu občanského práva. Vznik stavby z občanskoprávního hlediska se tedy stává podkladem pro regulaci v oblasti stavebního práva, přičemž otázky spojené s příp. porušením stavebně právních předpisů z hlediska vzniku stavby zde nejsou rozhodující, resp. nemají vliv na vznik (nemovité) stavby. V daném případě je rozhodné, zda rodinný dům, jenž byl předmětem darování, bylo možno převést pouze s přístavbou či i bez ní. Je zde nepochybné, že k převodu rodinného domu i bez přístavby dojít mohlo, neboť tato je samostatnou stavbou, oddělitelnou od stavby hlavní, jak bylo zjištěno mimo jiné ze znaleckého posudku. Podmínkou, aby věc byla považována za součást stavby, je mj. skutečnost, že jejím oddělením od věci hlavní by byla věc hlavní, tj. zde rodinný dům, jenž byl předmětem převodu, znehodnocena. Naproti tomu není podstatné, zda oddělením dojde ke znehodnocení věci oddělované. V posuzované věci nemohlo dojít ke snížení hodnoty původního rodinného domu tím, že od něj byla oddělena přístavba, jež byla od počátku užívána samostatně, nezávisle na stavbě hlavní, a kterou je možno ze stavebně-technického hlediska považovat za stavbu samostatnou, oddělitelnou od stavby hlavní, na niž je napojena pouze přípojkami vody, elektřiny a plynu, přičemž i stavební povolení bylo vydáno na přístavbu rodinného domku, která nebude se stávajícím objektem propojena ani v suterénu, a objekt přístavby, vybudovaný podle stavebního povolení, byl také kolaudován. Odvolacímu soudu tudíž nelze vytýkat nesprávný právní názor, jestliže v dané věci uzavřel, že „přístavba“ jako samostatná stavba není součástí původní nemovitosti, která tak mohla být předmětem platné darovací smlouvy.“ V právě posuzovaném případě jde o identickou situaci. Oddělením nemovité věci od (rodinného domu žalovaného) ke znehodnocení rodinného dojmu nedojde. Není přitom podstatné, jestli tímto oddělením případně dojde ke znehodnocení nemovité věci. Nemovitá věc byla od počátku užívána samostatně nezávisle na rodinném domu (k provozování podnikatelské činnost obchodní společnosti , právnická osoba, ), nemovitou věc je navíc možno považovat ze stavebně-technického hlediska za samostatnou stavbu oddělitelnou od rodinného domu žalovaného. Na základě výše uvedených skutkových okolností ve světle označených důkazů je přitom dostatečně odůvodněno, že žalovaný se bez souhlasu žalobkyně, a bez jakéhokoliv jejího projevu vůle skutečně pokusil nakládat a právně jednat s majetkem, který nepatří do jeho výlučného vlastnictví, tedy z důvodu neodpovídajícího katastrálního zápisu činil jednání, ke kterým není objektivně vlastnicky nadán, čímž z jeho strany dochází k flagrantnímu porušení vůdčí zásady ovládající soukromé práva, a sice že ni