11 C 280/2025-18 – Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 11. 11. 2025 se žalobkyně, domáhala zaplacení částky 19 569 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 569 Kč od 12. 9. 2024 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, . IČO , Anonymizováno, (dále také jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 12. 8. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 13 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 11. 9. 2024 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 669,55 Kč a úrokem 399,45 Kč, což ale žalovaný neučinil. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně smlouvou ze dne 2. 10. 2025 na žalobkyni. Žalobkyně následně doplnila, že úvěruschopnost byla ověřena dle předložených výpisů z účtu žalovaného a v rámci veřejných registrů, kdy věřitel úvěruschopnost ověřil výpočtem mezi doložitelným příjmem a výdaji, kdy dle záznamu věřitele byl zdrojem příjmu žalovaného výkon samostatné výdělečné činnosti ve výši 26 000 Kč a výdaje byly 7 000 Kč.2. Podáním ze dne 20. 5. 2026 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 399,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 9. 2024 do zaplacení.3. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil.Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy ze dne 12. 8. 2024 označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že jejími stranami je , Anonymizováno, ., a žalovaný, webová stránka byla , Anonymizováno, . Smlouva obsahuje pouze text namísto podpisu, či zaručeného elektronického podpisu text „Ja, , Jméno žalovaného, , rodné číslo , hodnota, potvrzují, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2024-08-12 11:48:47 elektronickým kódem , Anonymizováno, “. Předmětem smlouvy je poskytnutí částky 13 500 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 30 dnů spolu s úrokem 36 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru 3 401,73 Kč v případě dodržení lhůty splatnosti. Pro případ nedodržení lhůty splatnosti činil poplatek 5 669,55 Kč. RPSN činila 1 945,79 %, nebo 9 055,69 % pro případ nedodržení lhůty splatnosti.5. Z potvrzení o provedení transakce , právnická osoba, ., ze dne 31. 10. 2025 soud zjistil, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 12. 8. 2024 připsána částka 13 500 Kč pod VS , var. symbol, označená jako , Anonymizováno, půjčka ze dne 12. 8. 2024.6. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 soud zjistil, že jejím stranami je předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, .o., jako postupitel a žalobkyně jako postupník a předmětem smlouvy je postoupení pohledávek v počtu 253 ks. Smlouva je opatřena elektronickými podpisy jednajících stran. Přílohou smlouvy byl seznam postupovaných pohledávek jako příloha č. , hodnota, se jménem žalovaného a pohledávkou označenou číslem , hodnota, a rodným číslem žalovaného.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 10. 2025 bylo zjištěno, že oznámení je adresováno žalovanému. Předmětem dopisu je sdělení, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 byla postoupena pohledávka z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, a žalovaný byl vyzvána k úhradě dlužné částky 36 711,76 Kč, která se se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení, a účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Oznámení obsahuje vložený obrázek podpisu , jméno FO, .8. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 10. 2025 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 43 680,76 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 36 711,76 Kč a nákladů zastoupení ve výši 6 969 Kč. Zároveň zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že pohledávka vznikla na základě smlouvy č. , hodnota, o úvěru uzavřené dne 12. 8. 2024 mezi ním a předchůdkyní žalobkyně, která pohledávku postoupila na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 2. 10. 2025.9. Z Potvrdenie o podaji doporučenej zásielkybylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně odeslala dne 14. 10. 2025 dopis žalovanému.10. Z listiny označené úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že tato listina obsahuje záznam o odpovědích žalovaného, informace o výstupu ze záznamů jako je kontrola exekucí a insolvencí a databáze EUCB. Listina obsahuje informace o příjmech žalovaného 26 600 Kč a výdajích 7 000 Kč, které jsou tvořeny splátkami ve výši 2 000 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč a ostatními výdaji 2 000 Kč. Jedná se o listinu vyhotovenou neznámo kým a neznámo kdy, kdy informace v ní obsažené jsou pouze vyjádřeny textem, nejedná se přímo o výstupy z databází.11. Z dalších provedených důkazů (standardní informace o úvěru,) soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť s ohledem na právní hodnocení, nebyl jejich obsah podstatný. Z přílohy označené jako „, Anonymizováno, “ soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť žalobkyně přes výzvu soudu řádně neoznačuje důkazy a neuvádí, co mají jednotlivé důkazy prokazovat, přičemž z listiny není zřejmé, co jí má být prokázáno a co je jejím obsahem.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:12. Dne 2. 10. 2025 byla podepsána dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, a to mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek v počtu 253 ks. Přílohou smlouvy byl seznam postupovaných pohledávek jako příloha č. , hodnota, , jehož součástí byla pohledávka za žalovaným označená číslem , hodnota, , rodným číslem. Na účet žalovaného byla dne 12. 8. 2024 vyplacena částka 13 500 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně. Před podáním žaloby zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.13. Podle § 2395 o. z. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve pozdějších předpisů (dále jen „ZoSU“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 ZoSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěr