15 C 212/2021-44 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 68 826,40 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 12. 2018 (dále jen„ smlouva A“) a [číslo] ze dne 6. 3. 2019 (dále jen„ smlouva B“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [IČO] a žalovanou. Na základě smlouvy A právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 25 251 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 60 251 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 348 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 6. 2020 Poslední splátku uhradila žalovaná dne 1. 7. 2019. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 17 600 Kč, poté již neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 42 187,40 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 26 705,81 Kč a dlužného poplatku ve výši 15 481,59 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 4 238,06 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 753,65 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 26 705,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 26 705,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy B právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 539 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 34 539 Kč, a to ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 879 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 3. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 6 900 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 26 369 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 053,48 Kč a dlužného poplatku ve výši 9 585,52 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 942,67 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 396,96 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 17 053,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 17 053,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Ze smlouvy A soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 25 251 Kč, celkem tedy částku 60 251 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 348 Kč, resp. 3 335 Kč v případě poslední splátky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 8 577 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 11 791 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 883 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 112,20%, úrok pak 29% ročně. 4. Ze smlouvy B soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 14 539 Kč, celkem tedy částku 34 539 Kč, a to v 12 měsíčních splátkách po 2 879 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 2 870 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 3 279 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 7 360 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 200,55%, úrok pak 29% ročně. 5. Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 17 600 Kč, a to platbami ze dne 7. 1. 2019 (3 400 Kč), 4. 2. 2019 (3 400 Kč), 1. 3. 2019 (3 500 Kč), 8. 4. 2019 (3 300 Kč), 10. 6. 2019 (1 000 Kč) a 1. 7. 2019 (3 000 Kč). Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 6 900 Kč, a to platbami ze dne 8. 4. 2019 (2 900 Kč), 10. 6. 2019 (1 000 Kč), 1. 7. 2019 (3 000 Kč). 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovanou postoupila současné žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávek na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 25. 1. 2021. 8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávek ve výši 92 259,68 Kč nejpozději do 13. 7. 2021. Žalované kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávek, poučila ji o postoupení pohledávek a dále žalovanou poučila o tom, že v případě neuhrazení pohledávek budou tato vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 28. 6. 2021. 9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, dvě smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla v případě smlouvy A žalované částku 35 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 348 Kč, resp. 3 335 Kč v případě poslední splátky. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 25 251 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila na dluh uváděných 17 600 Kč, viz tabulka umoření. Jestliže tedy dlužná jistina činí 26 705,81 Kč, uhradila na ní žalobkyně 8 294,19 Kč. Zbylá částka 9 305,81 Kč (17 600 – 8 294,19) tak byla použita na úhradu souhrnného poplatku. V případě smlouvy B žalobkyně žalované poskytla částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 879 Kč, resp. 2 870 Kč v případě poslední splátky. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 14 539 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila na dluh částku 6 900 Kč, viz tabulka umoření. Jestliže tedy dlužná jistina činí 17 053,48 Kč, uhradila na ní žalobkyně 2 946,52 Kč. Zbylá částka 3 953,48 Kč (6 900 – 2 946,52) tak byla použita na úhradu souhrnného poplatku. 10. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. 11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o