15 C 254/2021-40 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 39 722,37 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 19. 9. 2018 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [IČO] a žalovaným. Na základě smlouvy o zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 22 423 Kč Celkem měl tedy žalovaný původnímu věřiteli vrátit částku 53 423 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 968 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 3. 2020 Poslední splátku uhradil žalovaný dne 15. 2. 2019. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 12 000 Kč, poté již neuhradil ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 39 722,37 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 23 610,41 Kč a dlužného poplatku ve výši 16 111,96 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 5 211,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 124,44 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 610,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně z dlužné jistiny ve výši 23 610,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 22 423 Kč, celkem tedy částku 53 423 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 968 Kč, resp. 2 967 Kč v případě poslední splátky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 7 597 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 10 501 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 325 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzal při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 112,52%, úrok pak 29% ročně. 4. Ze souhrnné informace ze dne 12. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný uhradil na smlouvu [číslo] celkem částku 6 580 Kč a na smlouvu č, [číslo] celkem částku 5 334 Kč. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávek na současnou žalobkyni a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 25. 1. 2021. 6. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávek ve výši 53 937,63 Kč nejpozději do 13. 7. 2021. Žalovanému kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávek, poučila ho o postoupení pohledávek a dále žalovaného poučila o tom, že v případě neuhrazení pohledávek budou tato vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalovanému dne 28. 6. 2021. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaný uzavřel se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, smlouvu o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla žalovanému částku 31 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 968 Kč. Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal vrátit též souhrnný poplatek ve výši 22 423 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh částku 12 000 Kč. Žalovaný uhradil na poplatku 6 311,04 Kč, neboť dluh na něm činil 16 111,96 Kč. Na jistině tak uhradil 5 688,96 Kč (12 000 – 6 311,04). 7. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. 8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 9. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 11. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 22 423 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 31 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 72% (za 18 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uváděného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. 13. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 200 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal. 14. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem 22 423 Kč, celkem se zavázal zaplatit 53 423 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný kromě částky 12 000 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatil. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na uvedenou zápůjčku uhradil více. Nicméně výše souhrnného poplatku 22 423 Kč, je dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek přesahoval 72% zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve