15 C 72/2021-57 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 466 Kč s příslušenstvím z důvodu nedodržení podmínek vyplývajících ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 17. 7. 2020. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, která mu byla zaslána na jím uvedený bankovní účet, a to dne 17. 7. 2020 částka 5 000 Kč a dne 24. 7. 2020 částka 3 000 Kč. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 1 600 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. Poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Úrok byl sjednán ve výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 4 503 Kč. Dále bylo sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho a od 1. 11. 2020 je tak v prodlení. Žalobkyně tedy požaduje úhradu částky 14 466 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky dne 5. 1. 2021. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Obecný zmocněnec žalovaného uvedl, že proti žalobě podává odpor. Žádné další podrobnosti navzdory dalšímu sdělení soudu neuvedl. Jelikož se žalovaný, resp. jeho obecný zmocněnec, ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 17. 7. 2020 uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku poskytla žalobkyně žalovanému po zaslání kopie jeho občanského průkazu úvěr ve výši úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal splácet v pravidelných minimálních měsíčních splátkách po 300 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu klient povinen zaplatit úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku 20 % měsíčně. Za čerpání úvěru byl žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy 1 600 Kč. Pro případ prodlení se splácením úvěru byl sjednán úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každých započatých třicet dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení klienta. 4. Z výpisu k revolvingovému úvěru vyplývá, že ke dni 10. 12. 2020 představovala dlužná částka 14 466 Kč, která byla tvořena jistinou ve výši 8 000 Kč, poplatkem za čerpání úvěru ve výši 1 600 Kč, úrokem ve výši 4 503 Kč (úrok za září 2020 ve výši 1 918 Kč, úrok za říjen 2020 ve výši 2 397 Kč a listopad 2020 ve výši 188 Kč) a smluvní pokutou ve výši 363 Kč. 5. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v ujednané výši a žalovaný svoji povinnost peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky porušil. Smlouva o úvěru je zároveň spotřebitelskou smlouvou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z., neboť ji žalobkyně uzavírala jako podnikatelka a žalovaný jako spotřebitel. 6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 8. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 9. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části, v níž žalobkyně požaduje zaplacení poskytnutého úvěru ve výši 8 000 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 1 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 363 Kč. Co se týká požadovaného úroku, tak soud shledal účastníky sjednaný úrok ve výši 20 % měsíčně za neplatný, neboť tato výše rovnající se ročnímu úroku ve výši 240 % je v rozporu s dobrými mravy. 12. Při poskytování úvěrů a půjček existuje z hlediska požadovaných úroků určitá hranice, která odděluje standardní podnikatelskou činnost provozovanou v souladu s právním řádem a lichvu. V tomto ohledu je třeba dbát na to, aby se nepoctivým poskytovatelům půjček nedostávalo soudní ochrany, jelikož zjevně zneužívají svého postavení na úkor spotřebitelů, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci, a kteří jsou v naprosté většině případů klienty nebankovních poskytovatelů půjček. Obecně lze říci, že za přiměřeně vysoký úrok považuje soud úrok v maximální výši 20% z jistiny úvěru ročně, tj. v daném případě v částce 1 600 Kč. 13. Jak shora uvedeno smlouva založila nárok žalobkyně na poplatek ve výši 1 600 Kč, který vzhledem ke svému účelu nelze považovat za nic jiného než za jinou formu sjednaného úroku. Úrok 20% měsíčně pak lze jistě považovat za nepřiměřeně vysoký. Takové ujednání smlouvy je tedy právním jednáním, které se příčí dobrým mravům a je tedy podle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. neplatné. Stejně tak pokud je požadována celková výše úroku 4 503 Kč a poplatek 1 600 Kč, je nutno uzavřít, že nad uvedenou částku 1 600 Kč je požadovaný úrok nepřiměřeně vysoký, ujednání o něm neplatné pro rozpor s dobými mravy s odkazem na ustanovení § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. 14. Proto soud žalobě vyhověl, pokud žalobkyně požadovala vrácení jistiny úvěru 8 000 Kč, úrok do částky 1 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 363 Kč (nárok plyne z ustanovení § 2048 o. z.) spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. a naopak pokud žalobkyně požadovala zaplacení dalších 4 503 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 15. O