16 C 279/2021-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 378 Kč s příslušenstvím z titulu tří smluv. 2. Tvrdila, že dne 24. 3. 2007 poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému půjčku 12 000 Kč (dále jen„ Smlouva 1“) v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 8 352 Kč v 53 týdenních splátkách po 384 Kč Poslední splátka byla splatná 29. 3. 2008. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Pohledávka 20 352 Kč s příslušenstvím byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, souhrnného poplatku 8 352 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 18. 12. 2020 ve výši 21 475,20 Kč a běžícího úroku z prodlení z částky 20 352 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 3. Dále tvrdila, že dne 21. 2. 2007 poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému půjčku 13 000 Kč (dále jen„ Smlouva 2“) v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 9 048 Kč v 53 týdenních splátkách po 416 Kč Poslední splátka byla splatná 27. 2. 2008. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Pohledávka 20 532 Kč s příslušenstvím byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 106,13 Kč, souhrnného poplatku 8 425,87 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 18. 12. 2020 ve výši 22 853,71 Kč a běžícího úroku z prodlení z částky 20 532 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 4. Rovněž tvrdila, že dne 17. 2. 2007 poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému půjčku 6 000 Kč (dále jen„ Smlouva 3“) v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 3 840 Kč ve 40 týdenních splátkách po 246 Kč Poslední splátka byla splatná 24. 11. 2007. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Pohledávka 8 494 Kč s příslušenstvím byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje zaplacení jistiny ve výši 5 179,27 Kč, souhrnného poplatku 3 314,73 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 18. 12. 2020 ve výši 9 407,41 Kč a běžícího úroku z prodlení z částky 8 494 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 5. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 7. Z předložených listin soud učinil následující zjištění: 8. Ze Smlouvy 1 soud zjistil, že žalobkyně (její pr. předchůdce) žalovanému poskytla dne 24. 3. 2007 částku 12 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 8 352 Kč, celkem tedy 20 352 Kč, a to vše v 53 týdenních splátkách. Splátky byly splatné u osoby uvedené v čl. 13 podmínek. Smluvní podmínky obsahují předtištěný údaj o míře RPSN, rozlišený pouze co do délky trvání půjčky. 9. Ze Smlouvy 2 soud zjistil, že žalobkyně (její pr. předchůdce) žalovanému poskytla dne 20. 2. 2007 částku 13 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 9 048 Kč, celkem tedy 22 048 Kč, a to vše v 53 týdenních splátkách. Splátky byly splatné u osoby uvedené v čl. 13 podmínek. Smluvní podmínky obsahují předtištěný údaj o míře RPSN, rozlišený pouze co do délky trvání půjčky. 10. Ze Smlouvy 3 soud zjistil, že žalobkyně (její pr. předchůdce) žalovanému poskytla dne 17. 2. 2007 částku 6 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 3 840 Kč, celkem tedy 9 840 Kč, a to vše v 40 týdenních splátkách. Splátky byly splatné u osoby uvedené v čl. 13 podmínek. Smluvní podmínky obsahují předtištěný údaj o míře RPSN, rozlišený pouze co do délky trvání půjčky. 11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. 12. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, která nejsou ve vzájemném rozporu. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil více než z tvrzení vyplývajících 1 516 Kč u Smlouvy 2 a 1 346 Kč u Smlouvy 3. 13. Právní vztahy stran sporu vyplývající ze Smlouvy 1, 2 a 3 se řídí právní úpravou účinnou do účinnosti„ nového“ občanského zákoníku (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 14. Smlouvy 1, 2 a 3 uzavřené mezi stranami byly smlouvami o půjčce podle § 657 a n. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a n. OZ). 15. Podle § 657 OZ platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 16. Podle § 658 odst. 1 OZ platilo, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 17. Podle § 39 OZ platilo, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 18. Podle § 56 odst. 1 OZ platilo, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 19. Podle odst. 2 téhož paragrafu platilo, že ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 20. Souhrnný poplatek u všech smluv nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 56 odst. 1 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013). 21. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 39 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. 22. Výkladem pojmu dobrých mravů ve vztahu k úrokům se zabývá bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky). 23. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila (dle údajů ČNB – databáze ARAD dostupná na https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang) v únoru 2007 12,14 % p. a., v březnu 2007 11,95 % p. a. V posuzované věci byl sjednán souhrnný poplatek, mající funkci úroku, v případě Smlouvy 1 ve výši 8 352 Kč za 53 týdnů, tedy 69,6 % jistiny (při přepočtu na rok je úroková sazba 69,8 % p. a.), v případě Smlouvy 2 ve výši 9 048 Kč za 53 týdnů, tedy rovněž 69,6 % jistiny (při přepočtu na rok je úroková sazba 69,8 % p. a.) a v případě Smlouvy 3 ve výši 3 840 Kč za 40 týdnů, tedy 64 % jistiny (při přepočtu na rok je úroková sazba 83,4 % p. a.) 24. Úroková míra tedy ve všech případech mnohonásobně přesahovala míru obvyklou. Zároveň je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla vyloučena, neboť smluvní podmínky obsahují předtištěný údaj o míře RPSN, rozlišený pouze co do délky trvání půjčky. 25. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru osobou uvedenou v čl. 13 smluvních podmínek, nelze touto skutečnost