5 C 104/2021-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 368 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou uzavřeli dne 5. 8. 2019 prostřednictvím administrátora společnosti [právnická osoba] Předmětem zápůjčky byla částka ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný jako vydlužitel zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 8 368 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 932 Kč měsíčně. První platba byla sjednána ke dni 5. 9. 2019. Žalovaný ničeho neuhradil a zápůjčka se stala splatnou. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu dne 4. 12. 2019. Žalobce jako poskytovatel zápůjčky posoudil společně s administrátorem zápůjčky úvěruschopnost dlužníka na základě dokumentů, a to občanského průkazu a výpisu z účtu, který nebyl starší 3 měsíců, výpisu z centrální evidence exekucí, z insolvenčního rejstříku a obchodního rejstříku zaměstnavatele. Příjmy žalovaného činily 35 400 Kč, životní náklady činily 7 000 Kč a měsíční splátky činily 1 000 Kč. 2. V dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o poskytnutí p2p zápůjčky [číslo] soud zjistil, že žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel společně se společností [právnická osoba], jako administrátorem, uzavřeli dne 5. 8. 2019 smlouvou, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 14 000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 932 Kč spolu s úrokem ve výši 8 368 Kč Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 22 368 Kč. Úrok činil 29,85 % ročně a RPSN 141,76 %. 4. Ve smlouvě se strany dohodly, že administrátor poskytne stranám příležitost k uzavření smlouvy tak, že zprostředkuje kontakt a zapůjčitel si sám vydlužitele svobodně vybere. Zapůjčitel se zavázal poskytnout vydlužiteli poskytnutou částku prostřednictvím účtu administrátora, který následně převede částku vydlužiteli (čl. 4). Jednotlivé splátky měly být placeny bezhotovostně převodem na účet administrátora (čl. 4). V případě prodlení se nejpozději 40. dnem prodlení stává celková částka bez dalšího splatnou a v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky si strany sjednaly úrok z prodlení ve výši 4 % z částky jistiny zápůjčky (čl. 4 a 4.6.). Strany si dále sjednaly, že administrátor přijímá od zapůjčitele úhradu jistiny, úhradu splátky a úhradu smluvního úroku z prodlení. Přijaté smluvní pokuty jsou příjmem administrátora. (čl. 7). Administrátor má nárok na jednorázovou provizi od vydlužitele i od zapůjčitele. (čl. 7 a 7.3.) Administrátor má dále právo zaslat vydlužiteli upomínku na zaplacení dlužné částky a případně splátky po lhůtě splatnosti vymáhat (čl. 7 a čl. 7 5.). 5. Z lustračního formuláře [číslo] vyplývá, že u žalovaného byl zjištěn pravidelný příjem 35 400 Kč. 6. Z oznámení provedení příkazu k úhradě ze dne 23. 10. 2020 vyplývá, že částka 14 000 Kč byla na účet administrátora zaslána dne 6. 8. 2019. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 25. 10. 2021 vyplývá, že předmětem podnikání [právnická osoba] [anonymizováno] je mimo jiné i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 8. Výzvou ze dne 4. 12. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o zápůjčce ve výši 22 368 Kč. 9. Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy úvěru podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále postupoval dle ust. §§ 580, 588, 1802, 1813 a 1970 o. z. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím administrátora poskytl žalovanému částku ve výši 14 000 Kč. V rámci poskytnutí výše uvedené peněžité částky byla administrátorem zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v souvislosti s poskytnutím částky 14 000 Kč neuhradil ničeho. Žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení částky dne 4. 12. 2019. 11. V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobce nárok na zaplacení požadovaných úroků. 12. Předně je třeba uvést, že i v tomto případě se jedná o spotřebitelský úvěr, na který se vztahují ustanovení na ochranu spotřebitele, přestože se vztah mezi účastníky navenek jeví jako smlouva o zápůjčce mezi dvěma fyzickými osobami. 13. Spotřebitelský úvěr definují tři složky, za prvé skutečnost, že se jedná o finanční služby, tedy aktivní či pasivní formu financování, poskytnutí peněz, za druhé skutečnost, že úvěr je poskytován či zprostředkováván, a za třetí, že tento úvěr je poskytován či zprostředkováván spotřebiteli (viz ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a § 419 o. z.). 14. V daném případě nebylo pochyb o tom, že byly naplněny všechny tři znaky spotřebitelského úvěru. Žalovaný vystupoval v právním vztahu mimo rámec své podnikatelské činnosti, tedy jako spotřebitel, byly mu poskytnuty peněžní prostředky, a úvěr byl žalovanému zprostředkován právnickou osobou, jejím předmětem podnikání je mimo jiné i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru se totiž vztahuje i na případy, kdy je finanční služba spotřebiteli podnikatelem pouze zprostředkována (srov. též rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 7. 5. 2021, č. j. 8 C 289/2020-136, nebo rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2021, č. j. 18 C 28/2021-19). Co se rozumí pod pojmem zprostředkování spotřebitelského úvěru je blíže uvedeno v ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru. 15. [právnická osoba] působila v tomto vztahu jako administrátor na tzv. peer to peer platformě, kdy zprostředkovávala kontakt mezi jednotlivými fyzickými osobami s předpokladem, že ani jedna z nich smlouvu nesjednává v rámci svého podnikání. Byť smlouva není uzavřena přímo s administrátorem v rámci jeho podnikatelské činnosti, ale mezi fyzickými osobami, je účast administrátora podstatná. Administrátor nejen, že zajišťuje platformu, prostřednictvím které jsou smlouvy uzavírány, ale sám aktivně vstupuje do těchto vztahů v rámci své podnikatelské činnosti. Finanční prostředky poskytuje žalobce (zapůjčitel) jako fyzická osoba, nicméně tyto přijímá administrátor na svůj sběrný účet a následně je vyplácí vydlužiteli. Splátky jsou hrazeny na účet administrátora, administrátor má od každé ze stran smlouvy nárok na jednorázovou provizi a administrátor je pověřen vymáháním splátek, které jsou již po splatnosti. V neposlední řadě administrátor, jako podnikatel, určuje obchodní podmínky a podmínky každé jednotlivé smlouvy, přičemž ani jedna ze stran nemá možnost ovlivnit její obsah (§ 1798 o. z.). Administrátor tak určil ve smlouvě úrokovou sazbu, která je typická pro nebankovní spotřebitelské úvěry (úrok 29,85 % ročně). 16. Podle ust. § 1813 jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 17. Soud nicméně uznává, že žalobce má právo na zaplacení úroků, respektive celkových nákladů, za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší. 18. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřený smluvní úrok spojený s poskytnutím spotřebitelského úvěru ve výši 29,85 %, vychází soud v souladu s ust. § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo rozsudek Nejvyššího soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v srpnu 2019, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 8,59 %, RPSN činila ve stejném období 8,78 %. Soud tak změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Za přiměřené úroky, respektive celkové náklady, v daném případě proto považuje soud celkové náklady ve výši 18 % ročně. V posuzované věci tak činí kapitalizovaná částka za období poskytnutí úvěru, tj. za období 24 měsíců částku 5 107 Kč a tuto částku rovněž žalobci přiznal. 19. Z titulu úvěrové smlouvy tak má žalobce nárok na zaplacení částky 19 107 Kč (jistina ve výši 14 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 5 107 Kč). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. 20. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou poskytnuté částky, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 21. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy p