6 C 195/2021-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 69 790 Kč (28 800 Kč s příslušenstvím a 40 990 Kč s příslušenstvím), a to jako nedoplatků dvou úvěrů poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] 2. Smlouvou o úvěru ze dne 13. 10. 2018 [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 43 200 Kč (půjčka 24 000 Kč, souhrnný poplatek 19 200 Kč) v 60 týdenních splátkách po 720 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 14 400 Kč, rozdíl ve výši 28 800 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 22 400 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 6 400 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 7. 12. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 22 400 Kč, poplatku ve výši 6 400 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 4 818,24 Kč (jedná se o 19,12% úrok z jistiny 22 400 Kč od 8. 12. 2019 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 520 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 22 400 Kč od 8. 12. 2019 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,12 % ročně z částky 22 400 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 400 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 3. Smlouvou o úvěru ze dne 23. 6. 2018 [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 41 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 77 490 Kč (půjčka 41 000 Kč, souhrnný poplatek 36 490 Kč) v 78 týdenních splátkách po 994 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 36 500 Kč, rozdíl ve výši 40 990 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 29 706,77 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 11 283,23 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 21. 12. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 29 706,77 Kč, poplatku ve výši 11 283,23 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 6 862,73 Kč (jedná se o 21,27% úrok z jistiny 29 706,77 Kč od 22. 12. 2019 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 226,49 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 29 706,77 Kč od 22. 12. 2019 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 29 706,77 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 706,77 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 13. 1. 2018 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 24 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 19 200 tvořený úrokem ve výši 4 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 9 600 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 43 200 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 720 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 32,15% p. a., žalobkyně požaduje pouze úrok ve výši 19,12%, který soud považuje za souladný s právními předpisy i dobrými mravy. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 23. 6. 2018 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 41 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 36 490 tvořený úrokem ve výši 6 970 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 8 200 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 21 320 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 77 490 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 994 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 21,27% p. a. 7. Pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 92 400,33 Kč nejpozději do 28. 5. 2021. 9. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 14. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 15. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 16. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 17. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 80 % (na 60 týdnů) a u druhé smlouvy dokonce ve výši 89 % (na dobu 78 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. 18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky, avšak u úvěrů ve výši nad 30 000 Kč považuje za nevyšší možnou částku souhrnného poplatku částku 10 000 Kč. 19. U smlouvy č. 1 týkající se úvěru ve výši 24 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena čás