6 C 335/2020-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 865,04 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky, kterou žalovanému poskytl na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 9. 12. 2016 právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 24 299 Kč (zápůjčka 13 000 Kč, souhrnný poplatek 11 299 Kč) v 60 týdenních splátkách po 405 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částku 12 000 Kč. Žalobkyně požaduje celkový dluh ve výši 9 865,04 Kč, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 7 449,53 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 415,51 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 24. 6. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 7 449,53 Kč, poplatku ve výši 2 415,51 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 194,79 Kč (jedná se o 28% úrok z jistiny 7 449,53 Kč od 3. 2. 2018 do data postoupení 24. 6. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 397,69 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 7 449,53 Kč od 10. 7. 2017 do data postoupení 24. 6. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 28 % ročně z částky 7 449,53 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 449,53 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 9. 12. 2016 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 11 299 tvořený úrokem ve výši 28 % ročně ve výši 2 241 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 256 Kč a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 802 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 24 299 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 405 Kč. Ze smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 232,22 % pro délku splácení 60 týdnů a úrokovou sazbu ve výši 28 % ročně. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy [číslo] soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 24. 6. 2019. 5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 12. 3. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 16 419,48 Kč nejpozději k 19. 3. 2020. 6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 13 000 Kč a ten se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 11 299 Kč, celkem tedy 24 299 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 405 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 13 000 Kč byla žalovanému předána při jejím podpisu. 7. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 9. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 11. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 13. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 86,9 % (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 232,22 %. 14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. 15. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 12 000 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 4 400 Kč (13 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 5 400 Kč (13 000 Kč + 4 400 Kč – 12 000 Kč zaplacených žalovaným). Částka 4 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 4 465,04 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (11 299 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 87 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 241 Kč s tím, že představují 28% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 18 smluvních podmínek vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 28 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok z jistiny zjištěné soudem, tedy z částky 5 400 Kč, a to od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 3. 2. 2018 do zaplacení. Soud podotýká, že úrok ve výši 28 % ročně považuje za úrok hraničící s dobrými mravy. Soud je ochoten akceptovat úroky maximálně do výše 30 % ročně, což úrok 28 % ročně ještě splňuje. 16. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 5 400 Kč (13 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 4 400 Kč – 12 000 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 12 000 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a část jistiny a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 5 400 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny zjištěné soudem ve výši 5 400 Kč od 10. 7. 2017 do zaplacení. Soud zamítl žalobu co do částky 4 465,04 Kč a co do úroku ve výši 28% ročně z částky 2 049,53 Kč (rozdíl mezi požadovanou jistinou 7 449,53 Kč a jistinou zjištěnou soudem 5