9 C 300/2020-40 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 31. 10. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 13 800 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 328,36 Kč odpovídajícím sazbě 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 21. 6. 2016 do 6. 12. 2019, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 810,79 Kč odpovídajícím sazbě 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 28. 6. 2016 do 6. 12. 2019 a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek v souhrnné výši 7 400 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradila 3 600 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to ve výši 13 800 Kč. Tato částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, nesplacené části poplatku za administrativní činnost ve výši 627,64 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 172,36 Kč Tyto částky si žalobkyně podanou žalobou nárokovala, a to včetně shora popsaného příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne [datum], jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl při podpisu smlouvy žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, vše v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátka měla být dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle čl. 1 smluvních podmínek činila výše úrokové sazby předmětné zápůjčky 23,72 % ročně, RPSN pak dle čl. 3 podmínek 75,72 %. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o půjčce byla s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupena na žalobkyni. Výše pohledávky k datu postoupení činila 13 800 Kč. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou písemně o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval ji, aby na svůj dluh napříště plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalované dne 7. 1. 2020. 7. Z předžalobní výzvy z 3. 9. 2020, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalované dne 4. 9. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 27 339,55 Kč vzniklého z titulu shora uvedené smlouvy o půjčce ve lhůtě do 18. 9. 2020 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 8. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o půjčce uzavřené mezi ním a žalovanou dne [datum] poskytl žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala mu tuto částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Dle čl. 1 těchto podmínek činila výše úrokové sazby předmětné zápůjčky 23,72 % ročně, RPSN pak dle čl. 3 podmínek 75,72 %. Pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce byla s účinností k 6. 12. 2019 postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu vzniklého z předmětné smlouvy o půjčce. 9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která současně vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016. 10. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 17. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o zápůjčce, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl na základě předmětné smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 obč. zák. závazkový právní vztah. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z tohoto závazku splnil, když žalované poskytl peněžní prostředky v ujednané výši. 18. Právnímu předchůdci žalobkyně podle § 2390 o. z. v souvislosti s uzavřenou smlouvou o zápůjčce nepochybně svědčilo právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč a ve smyslu § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. rovněž na zaplacení smluvního úroku. Úrok byl v samotném textu smlouvy sjednán absolutní částkou ve výši 1 400 Kč. Žalovaná se však ve smlouvě zavázala také k úhradě poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč. Tento poplatek sice dle smlouvy představuje samostatnou platbu, v podstatě je však třeba jej rovněž považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde jen o další plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí zápůjčky. Smysl tohoto poplatku se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť, stejně jako sjednaný úrok, i poplatek za administrativní činnost sloužil na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněný poplatek za administrativní činnost hodnotil jako součást úplaty za poskytnutí zápůjčky a jeho výši posuzoval společně s výší sjednaného úroku. Dospěl přitom k závěru, že částku 3 400 Kč, kter