10 C 278/2021-52 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uváděl, že dne 2. 3. 2016 uzavřel s žalovaným ústní smlouvu o zápůjčce peněz, na základě které mu žalobce poskytl částku ve výši 38 253 Kč Smluvní strany si sjednaly roční úrok ve výši 12,5% ročně do zaplacení. Žalobce žalovanému zápůjčku řádně poskytl, žalovaný půjčku načerpal a od července 2016 do února 2021 vrátil žalobci v nepravidelných splátkách celkem částku ve výši 38 200 Kč. Úroky ve výši 12,5% ročně z částky 138 253 Kč od data 2. 3. 2016 do 2. 9. 2021 činí celkem částku 95 167,30 Kč Celkem tedy 233 420,30 Kč. Doposud bylo žalovaným uhrazeno celkem 38 200 Kč, proto celková výše dluhu k datu 2. 9. 2021 činí celkem částku 195 220,30 Kč. 2. Na výzvu soudu žalobce doplnil své skutkové tvrzení tak, že s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce ústně, a to osobně. Bylo to jejich jednání, kdy jednali oni dva spolu. Zápůjčka byla předjednána prostřednictvím [jméno] [celé jméno žalovaného]. Jedná se o strýce pana žalovaného. Pokud jde o splatnost zápůjčky, bylo sjednáno, že zápůjčka bude splatná ve splátkách po 2 800 Kč měsíčně s tím, že každá splátka bude splatná do 15. dne v měsíci. Žalovaný měl takto začít splácet zápůjčku v měsíci červenci 2016. To se také stalo. 15. 7. 2016 žalobce eviduje první splátku. Úrok byl sjednán tak, že bude plynout z poskytnuté částky 138 253 Kč, žalobce v okamžiku, kdy začal věc řešit soudně, úrok zkapitalizoval ke dni 2. 9. 2021 a odečetl od vypočteného úroku částku 38 200 Kč, kterou žalovaný zaplatil. Žalovaný následně zaplatil splátku 2 800 Kč, 17. 8. 2016, 16. 9. 2016, 17. 10. 2016, 14. 11. 2016, 15. 12. 2016, 12. 4. 2017, 15. 5. 2017, 15. 6. 2017. Následně platil žalovaný splátky ve výši 1 000 Kč v následujících [anonymizováno]: 18. 2. 2020, 16. 3. 2020, 15. 4. 2020, 14. 5. 2020, 10. 6. 2020, 15. 7. 2020, 12. 8. 2020, 15. 9. 2020, 12. 10. 2020, 7. 11. 2020, 9. 12. 2020, 14. 1. 2021 a 15. 2. 2021, další splátky již žalovaný neučinil. Všechny splátky činil na účet žalobce. Konkrétní parametry zápůjčky si účastníci sjednali mezi sebou sami. Myšlenka této zápůjčky vzešla od svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] s tím, že by žalobce mohl žalovanému půjčit částku na zaplacení jeho dluhů. Žalobce si na zápůjčku žalovaného vzal úvěr. Sjednaný úrok odpovídá úroku, který platí žalobce u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uváděl, že s žalobcem žádnou smlouvu o zápůjčce v žalobě popisovaných parametrů neuzavřel. Žalobce a žalovaný měli v minulosti zápůjčku sjednanou, ta však byla poskytnuta jiného data v jiné výši a je již zcela uhrazena. Žádných dalších neuhrazených dluhů vůči žalobci si žalovaný není vědom. K doplnění skutkových tvrzení žalobce uvedl, že mezi účastníky v minulosti došlo k několika zápůjčkám v celkové výši několika málo desítek tisíc korun a všechny byly zaplaceny. Ty splátky, o kterých hovoří žalobce, byly právě splátkami těch jiných zápůjček, o kterých hovoří žalovaný. Žalobcovo tvrzené ujednání o zápůjčce je neurčité a z tohoto důvodu také neplatné. Žalobce měl plnit dluhy za žalovaného, současně ale měl plnit na dluhy třetích osob (rodičů žalovaného). Není tak určitá především výše zápůjčky, neboť by nebylo zřejmé komu a v jaké výši měl zapůjčitel hradit. Nebyl by tak patrný způsob poskytnutí zápůjčky. Zápůjčka představuje reálný kontrakt, přičemž ke vzniku smlouvy nestačí pouze dohoda, ale vyžaduje se rovněž reálné přenechání peněžních prostředků. Žalovanému ani dle tvrzení žalobcem navrženého svědka nebyla zápůjčka reálně poskytnuta, neboť došlo k plnění ve prospěch blíže neurčených třetích osob. Takové platební místo by pak nebylo ujednáno mezi zapůjčitelem a vydlužitelem. Úhradu dluhů tak není možno považovat za poskytnutí zápůjčky, neboť platební místa nebyla (ani hypoteticky) mezi stranami ujednána. Nebyla-li zápůjčka poskytnuta, nemohlo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce. Konečně žalovaný uvedl, že tvrdí-li žalobce, že mu žalovaný dluží splátky zápůjčky za leden 2017 – březen 2017, a dále pak červenec 2017 – červenec 2018, tj. 16 splátek po 2 800 Kč činících celkem 44 800 Kč + příslušenství, pak minimálně tyto splátky by byly promlčeny i v případě, kdy by se tvrzení žalobce o poskytnuté zápůjčce, její výši, úroku, výši splátek i jejich splatnosti zakládalo na pravdě. Jakékoli případné nároky žalobce vůči žalovanému, splatné více než 3 roky přede dnem podání žaloby, by v tuto dobu již byly promlčeny. Vzhledem ke skutečnosti, že přinejmenším nelze mít za prokázané ujednání o splátkách, jsou bez ohledu na další jakékoli nároky z plnění žalobce, učiněného 2. 3. 2016, ke dni podání žaloby promlčena. I však pro případ, kdy by soud pojal tvrzení žalobce za prokázaná, došlo již ke dni podání žaloby k promlčení minimálně 20 splátek s příslušenstvím (duben 2016 – červenec 2016, leden 2017 – březen 2017 a červenec 2017 – červenec 2018). 4. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. 6. Podle § 609 věty prvé o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. 7. Podle § 610 odst. 1 věty prvé o. z. K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 8. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí doba běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 9. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí doba trvá tři roky. 10. Podle § 623 věty prvé o. z. při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. 11. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že někdy v roce 2016, resp. i dříve navázal vztah se sestrou žalovaného, nejprve spolu jenom chodili a pak s ní začal bydlet v [anonymizována dvě slova], v domě, kde bydleli její rodiče, kde bydlel žalovaný i jeho mladší bratr, jeho další sestra a ještě dvě malé děti. Současně ve vedlejším domku bydleli ještě prarodiče žalovaného. Vzhledem k tomu, že měl žalovaný dluhy a neměl možnost si již půjčit, sešli se jednou ještě s [jméno] [celé jméno žalovaného] a bavili se o tom, jak situaci dluhu žalovaného vyřešit. Bylo navrženo řešení, že by si mohl půjčit žalobce, protože žádné úvěry ještě neměl a na tom se také dohodli. Žalobce pak přímo s žalovaným řešil další konkrétní věci této půjčky, měl úvěr, předjednán a byli dohodnuti, že žalovaný všechno, co mu žalobce poskytnul, vrátí, včetně úroku požadovaných bankou. Žádný konkrétní počet splátek si neurčili, mělo se to v zásadě odvíjet od smlouvy o úvěru od počtu splátek, výše úroků a podobně tak, jak byla v úvěrové smlouvě. Byl ujednán den, kdy půjde uzavřít smlouvu, tak šli do banky, žalobce smlouvu uzavřel a úvěr dostal. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] mu současně předal iniciály věřitelů a částky, které se mají zaplatit, a žalobce ještě téhož dne podle těchto iniciál zaplatil částky, které tam byly uvedeny. S žalovaným byli dohodnuti, že žalovaný bude dluh splácet vždy k 15. dni v měsíci v částce 2 800 Kč měsíčně. Mělo být takhle zaplaceno těch 138 253 Kč. Žalobce zaplatil za žalovaného dluhy 2. 3. 2016, žalovaný měl začít splácet v dubnu 2016, ale reálně začal splácet až v červenci. Přesný počet splátek nestanovili. Pan Pavel [celé jméno žalovaného] žalobci tehdy napsal na papír, že žalovaný potřebuje částku 20 000 Kč, aby mohl zrušit účet u [jméno] [anonymizováno]. Žalobce neví, proč tomu tak bylo, ani tomu nerozuměl. Nicméně tuto částku žalovanému předal a on ji zřejmě vložil na svůj účet. Podle žalobce se jednalo o dluhy žalovaného, z toho důvodu, že za ním přišel žalovaný, že chce půjčit a také u těch bankovních spojení, na která měl zaplatit, bylo vždy jako variabilní symbol uvedeno rodné číslo žalovaného. Žalobce to ani neřešil, jestli to jsou vlastně dluhy žalovaného nebo dluhy jeho rodičů. Žalovaný pak od července do konce roku platil. Pak měl výpadek, takže ho žalobce urgoval, to ještě chodil s jeho sestrou. Pak chvíli zase platil, ale pak zase přestal. Žalobce ho dále urgoval osobně, protože začal pracovat v pivovaře v [obec] jako žalobce. [příjmení] ale buď nereagoval, nebo se různě vymlouval a žalobce pak zjistil, že si žalovaný ještě půjčil 40 000 Kč od mámy žalobce a že se kvůli němu zadlužila i sestra žalobce, která s ním tehdy chodila a ještě chodí. Žalovaný nabízel splátky po 1 000 Kč, s čímž žalobce z počátku nesouhlasil, ale když viděl, že se jinak ničeho nedočká, tak s tím souhlasil a on nějaký čas po 1 000 Kč splácel. Následně ale také přestal. Pokud by měl vysvětlit, to, že se domluvili na úroku 12,5 % p. a., přitom úroková sazba dle smlouvy byla 10,9 % p. a. a tzv. RPSN 11,75 % tak se skutečně dohodli na 12,5 %, aby to pokrylo všechny náklady úvěru, ta dohoda byla skutečně taková. 12. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] ve své svědecké výpovědi uvedl, že žalobce kdysi chodil s jeho neteří, dokonce s ní chvíli byd