15 C 206/2022-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 251,23 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], byla online uzavřena dne 5. 1. 2021 smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku nejpozději do 4. 2. 2021, a to spolu s poplatkem ve výši 2 178 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit částku 7 178 Kč, a to formou jediné splátky. Žalovaný však svůj závazek nesplnil řádně a včas, dle žaloby neuhradil ničeho. Dle žaloby se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, když úvěr nesplatil do dne 4. 2. 2021, ode dne 5. 2. 2021 se tak žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou úvěru, v důsledku čehož vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Dne 25. 6. 2021 byla uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobkyní, na základě které pak došlo k postoupení pohledávky, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2022. Postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni 18. 5. 2022, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 11 229,23 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč, smluvní pokuty ve výši 251,23 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 800 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 5. 2. 2021 do 5. 2. 2022, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina ve výši 5 000 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně, dále poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně v soudním řízení neuplatňuje část postoupených poplatků za odeslání písemných upomínek a zároveň provedla revizní přepočet postoupené smluvní pokuty a postoupeného smluvního úroku z úvěru po splatnosti. Žalobou uplatňuje tedy nesplacenou jistinu ve výši 5 000 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 800 Kč, poplatek za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč (vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok ve výši 4 478 Kč a je tvořen součtem nesplaceného úroku ve výši 1 800 Kč, postoupených poplatků ve výši 2 178 Kč a postoupených poplatků za upomínání ve výši 500 Kč) a smluvní pokutu ve výši 251,23 Kč (smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvy o úvěru stanoveno nebylo. Smluvní pokuta v rámci revizního přepočtu byla vypočítána nejdéle do data 2. 5. 2022). Dále se žalobkyně žalobou domáhala přiznání úroků z prodlení z jistiny úvěru od 19. 5. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru pod [číslo] uzavřené dne 5. 1. 2021 mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 5 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 36 % ročně, úrok ve výši 147,95 Kč, s roční procentní sazbou nákladů 1 173,44 %. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr vrátit jednorázovou splátkou ve výši 6 162,97 Kč, a to do 4. 2. 2021. Při překročení doby splatnosti byl úrok stanoven na částku 147,95 Kč se sazbou 36% ročně, RPSN činilo 8 039,05%. Jednorázová splátka činila 7 178 Kč, poplatek tedy činil 2 030,05 Kč (spolu s uvedeným úrokem tedy 2 178 Kč). V článku VIII. smlouvy si účastníci sjednali v případě prodlení s úhradou dlužné splátky povinnost zaplatit smluvní úrok dle smlouvy, úrok z prodlení v zákonné výši, náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Žalovaný požádal o zaslání úvěru na účet číslo [bankovní účet]. Jako variabilní symbol bylo uvedeno [číslo]. 6. Z potvrzení o platbě [právnická osoba] ze dne 4. 1. 2021 soud zjistil, že na účet majitele [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. byla dne 4. 1. 2021 připsána částka 1 Kč z účtu číslo [bankovní účet] a následujícího dne byla na účet číslo [bankovní účet] zaslána z účtu [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. částka 5 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 7. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 9. 2. 2021, 14. 2. 2021, 24. 2. 2021 a 6. 3. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovaného upomínal o zaplacení dlužné částky s poučením, že za každou zaslanou upomínku je účtován poplatek ve výši 500 Kč a s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. 8. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2021, Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021 a přílohy [číslo] – seznamu pohledávek soud zjistil, že právní [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobkyně uzavřela uvedené smlouvy o postoupení pohledávky ze shora uvedené úvěrové smlouvy. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky s poučením, aby plnění z uvedené smlouvy nadále zasílala žalobkyni. 10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. 11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. NOZ (nového občanského zákoníku – dále jen NOZ) ve spojení se zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Výplata úvěru byla doložena dokladem o vyplacení úvěru, viz odstavec 6. odůvodnění tohoto rozsudku. Podle smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se tento zavázal jednorázově splatit s pevnou úrokovou sazbou 36 % ročně, úrok ve výši 147,95 Kč, s roční procentní sazbou nákladů 8 039,05%, a to ve výši 7 178 Kč do 4. 2. 2021. V článku VIII. smlouvy si účastníci sjednali v případě prodlení s úhradou dlužné splátky povinnost zaplatit smluvní úrok dle smlouvy, úrok z prodlení v zákonné výši, náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že předmětný úvěr již uhradil a kdy, v řízení byl nečinný. 12. V předmětné smlouvě byl sjednán smluvní úrok ve výši 36 % p. a. a roční procentní sazba nákladů 8 039,05 % Smluvní úrok vyjadřuje na jedné straně příjem věřitele z titulu půjčení peněz dlužníkovi a na straně druhé nákladovost spotřebitelského úvěru pro dlužníka. Věřitel má právo dohodnout se s dlužníkem na úrocích, takto sjednaná výše úroků však musí být přiměřená a nesmí být v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 o. z., neboť takové ujednání je stiženo absolutní neplatností (§ 580 o. z.). Je třeba přihlédnout rovněž k tomu, že dlužník se v daném právním vztahu nachází v pozici spotřebitele, tudíž slabší smluvní strany, která je ve fakticky nerovném postavení vůči věřiteli, a tím je omezena i jeho autonomie vůle rozhodovat o obsahu závazku, který je uzavírán ve formulářové podobě. Je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11). Podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovena zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. S přihlédnutím ke shora uvedenému, dále s přihlédnutím k tomu, že se ve věci jedná o spotřebitelský úvěr poskytovaný nebankovním subjektem, je soud ochoten akceptovat úrok ve výši 20 % ročně z poskytnuté jistiny úvěru, tj. cca dvojná