16 C 186/2022-46 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 800 Kč s příslušenstvím, a to jako nedoplatku ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru. 2. Tvrdila, že dne 13. 6. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu, úrok 1 800 Kč, administrativní poplatek 1 800 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 3 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč Poslední splátka byla splatná do 6. 8. 2020. Žalovaný uhradil celkem 900 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 000 Kč, administrativního poplatku 1 800 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 3 360 Kč, úroku 1 140 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 219,10 Kč (jedná se o úrok 24,81 % ročně z jistiny od 7. 8. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 070,44 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 7. 8. 2020 do data postoupení) a běžícího smluvního úroku ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení. 3. Dále tvrdila, že dne 15. 2. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu, úrok 2 400 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč Poslední splátka byla splatná do 10. 4. 2020. Žalovaný uhradil celkem 6 100 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, administrativního poplatku 60 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 3 440 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 5 338,06 Kč (jedná se o úrok 25,14 % ročně z jistiny od 11. 4. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení 2 123,33 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 11. 4. 2020 do data postoupení) a běžícího smluvního úroku ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení. 4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 6. 2019 (č. l. 20) soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 9 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 32,15 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 16 200 Kč. Z toho 9 000 Kč činila jistina, úrok 1 800 Kč, administrativní poplatek 1 800 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 3 600 Kč. Týdenní splátky činily 270 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti (bod 2.3 smlouvy). 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 2. 2019 (č. l. 18) soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 32,15 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 21 600 Kč. Z toho 12 000 Kč činila jistina, úrok 2 400 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 4 800 Kč. Týdenní splátky činily 360 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti (bod 2.3 smlouvy). 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena současné žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022. 9. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný žalovanou částku uhradil. 10. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalovaný dne 15. 2. 2019 obdržel od žalobkyně částku 12 000 Kč a zavázal se při řádném splácení vrátit celkem 21 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, avšak zaplatil pouze 6 100 Kč. Dne 13. 6. 2019 žalovaný obdržel od žalobkyně částku 9 000 Kč a zavázal se při řádném splácení vrátit celkem 16 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč, avšak zaplatil pouze 900 Kč. 11. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: 12. Právní vztahy stran sporu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 OZ. 14. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. 16. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 1802 OZ platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 19. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 20. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo v případě obou smluv vrátit jistinu. 21. Poplatek a jeho dílčí složky nelze u obou smluv vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013). 22. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. 23. Celková výše úroku a poplatků činila v případě starší smlouvy 9 600 Kč a v případě novější smlouvy 7 200 Kč, což je v poměru k jistině (12 000 Kč, resp. 9 000 Kč) částka zjevně přemrštěná (80 % jistiny u obou smluv), a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů (cca jeden rok a jeden a půl měsíce). Soud proto posuzoval oprávněnost jednotlivých nároků. 24. Úrok byl u obou smluv ujednán v sazbě 32,15 % p. a. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky). 25. U obou smluv byl ujednaný úrok téměř čtyřnásobný oproti průměrné sazbě poskytované bankami ve stejném období (8,45 % p. a. v únoru 2019 a 8,37 % p. a. v červnu 2019 dle údajů databáze