16 C 367/2021-44 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 850 Kč s příslušenstvím z titulu čtyř smluv. 2. Tvrdila, že dne 23. 3. 2007 poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému půjčku 10 000 Kč (dále jen„ Smlouva 1“) v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč Poslední splátka byla splatná 28. 3. 2008. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Pohledávka 15 447,44 Kč s příslušenstvím byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 108,16 Kč, souhrnného poplatku 6 339,28 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 18. 12. 2020 ve výši 15 699,29 Kč a běžícího úroku z prodlení z částky 15 447,44 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 3. Dále tvrdila, že dne 29. 12. 2006 poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému půjčku 16 000 Kč (dále jen„ Smlouva 2“) v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 11 136 Kč v 53 týdenních splátkách po 512 Kč Poslední splátka byla splatná 4. 1. 2008. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Pohledávka 18 771,91 Kč s příslušenstvím byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje zaplacení jistiny ve výši 11 068,34 Kč, souhrnného poplatku 7 703,57 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 18. 12. 2020 ve výši 19 497,54 Kč a běžícího úroku z prodlení z částky 18 771,91 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 4. Rovněž tvrdila, že dne 16. 11. 2006 poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému půjčku 17 000 Kč (dále jen„ Smlouva 3“) v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 11 832 Kč ve 40 týdenních splátkách po 544 Kč Poslední splátka byla splatná 22. 11. 2007. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Pohledávka 11 042,65 Kč s příslušenstvím byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 511 Kč, souhrnného poplatku 4 531,65 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 18. 12. 2020 ve výši 11 621,71 Kč a běžícího úroku z prodlení z částky 11 042,65 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 5. Dále tvrdila, že dne 4. 7. 2005 poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému půjčku 22 000 Kč (dále jen„ Smlouva 4“) v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 14 608 Kč v 52 týdenních splátkách po 704 Kč Poslední splátka byla splatná 3. 7. 2006. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Pohledávka 27 588 Kč s příslušenstvím byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje zaplacení jistiny ve výši 16 579,33 Kč, souhrnného poplatku 11 008,67 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 18. 12. 2020 ve výši 32 949,79 Kč a běžícího úroku z prodlení z částky 27 588 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 6. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 7. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 8. Z předložených listin soud učinil následující zjištění: 9. Ze Smlouvy 1 soud zjistil, že žalobkyně (její pr. předchůdce) žalovanému poskytla dne 23. 3. 2007 částku 10 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 6 960 Kč, celkem tedy 16 960 Kč, a to vše v 53 týdenních splátkách. Splátky byly splatné u osoby uvedené v čl. 13 podmínek. Smluvní podmínky obsahují předtištěný údaj o míře RPSN, rozlišený pouze co do délky trvání půjčky. 10. Ze Smlouvy 2 soud zjistil, že žalobkyně (její pr. předchůdce) žalovanému poskytla dne 29. 12. 2006 částku 16 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 11 136 Kč, celkem tedy 27 136 Kč, a to vše v 53 týdenních splátkách. Splátky byly splatné u osoby uvedené v čl. 13 podmínek. Smluvní podmínky obsahují předtištěný údaj o míře RPSN, rozlišený pouze co do délky trvání půjčky. 11. Ze Smlouvy 3 soud zjistil, že žalobkyně (její pr. předchůdce) žalovanému poskytla dne 16. 11. 2006 částku 17 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 11 832 Kč, celkem tedy 28 832 Kč, a to vše v 53 týdenních splátkách. Splátky byly splatné u osoby uvedené v čl. 13 podmínek. Smluvní podmínky obsahují předtištěný údaj o míře RPSN, rozlišený pouze co do délky trvání půjčky. 12. Ze Smlouvy 4 soud zjistil, že žalobkyně (její pr. předchůdce) žalovanému poskytla dne 29. 6. 2005 částku 22 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 14 608 Kč, celkem tedy 36 608 Kč, a to vše v 53 týdenních splátkách. Splátky byly splatné u osoby uvedené v čl. 13 podmínek. Smluvní podmínky obsahují předtištěný údaj o míře RPSN, rozlišený pouze co do délky trvání půjčky 13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. 14. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, která nejsou ve vzájemném rozporu. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil více než vyplývá z tvrzení. 15. Právní vztahy stran sporu vyplývající ze Smlouvy 1, 2, 3 a 4 se řídí právní úpravou účinnou do účinnosti„ nového“ občanského zákoníku (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 16. Smlouvy 1, 2, 3 a 4 uzavřené mezi stranami byly smlouvami o půjčce podle § 657 a n. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a n. OZ). 17. Podle § 657 OZ platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 18. Podle § 658 odst. 1 OZ platilo, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 19. Podle § 39 OZ platilo, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 20. Podle § 56 odst. 1 OZ platilo, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 21. Podle odst. 2 téhož paragrafu platilo, že ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 22. Souhrnný poplatek u všech smluv nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 56 odst. 1 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013). 23. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 39 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. 24. Výkladem pojmu dobrých mravů ve vztahu k úrokům se zabývá bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky). 25. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami dom