3 C 148/2022-33 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 31 100 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky. V žalobě uváděla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 6. 3. 2019 peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit 55 750 Kč (zápůjčka 30 000 Kč, souhrnný poplatek 25 750 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 366 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 540 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 840 Kč) v 60 týdenních splátkách po 930 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 4. 2020 Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15. 9. 2020. Žalovaný uhradil celkovou částku 24 650 Kč Smlouvou ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 18 161,44 Kč, souhrnného poplatku ve výši 12 938,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 448,75 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 30. 4. 2019 do 28. 1. 2022), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 051,86 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 23. 9. 2019 do 28. 1. 2022) s úrokem ve výši 29 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 6. 3. 2019 soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 25 750 Kč, celkem tedy částku 55 750 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 930 Kč s tím, že poslední splátka činila 880 Kč. Souhrnný poplatek sestával z úroku ve výši 5 366 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 540 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 840 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně a byla pevná po celou dobu trvání smlouvy. RPSN činilo 228,36 %. Podle čl. 3 byla každá jednotlivá částka zaplacená žalovaným započtena na jeho dluhy v následujícím pořadí: splatné náklady spojené s vymáháním pohledávek, splatný poplatek za zápůjčku, splatnou jistinu zápůjčky, splatné sankční poplatky, nesplatná část jistiny zápůjčky, nesplatná část poplatku zápůjčky. 5. Z karty klienta soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. 6. Z tabulky umoření byl zjištěn počet a výše měsíčních splátek zápůjčky. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022 a z přílohy č. 1 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni. 8. Z oznámení ze dne 30. 1. 2022 vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávky. Oznámení bylo předáno k doručení žalovanému dne 24. 2. 2022, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 8. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 3. 8. 2022, jak vyplývá z podacího lístku. 10. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a ten se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 25 750 Kč, celkem tedy 55 750 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 930 Kč. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobkyni. 11. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 12. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). 14. Podle § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 580 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 17. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 18. Souhrnný poplatek je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o zápůjčce uvedl, že porozuměl všem ustanovením smlouvy a že vzájemná plnění nepovažuje za plnění v hrubém nepoměru. 19. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 74 % (za 1 rok) ze zapůjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 228,36 %. V době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v březnu 2019 totiž činila sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,39 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. 20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. 21. Podle názoru soudu by tato částka měla představovat maximálně 30 % ze zapůjčené částky, a to právě pro případ splácení ve lhůtě jednoho roku. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 30 % ze zápůjčky ročně, tj. v daném případě 10 400 Kč pro dobu splácení 60 týdnů, tak žalovanému zbývá k úhradě částka 15 750 Kč (30 000 Kč jistina zápůjčky + 10 400 Kč soudem přiznaný souhrnný poplatek – 24 650 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 24 650 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a částečně na úhradu jistiny. K zaplacení tak uhrazení zbylé části jistiny ve výši 15 750 Kč. Ve zbylé čá