6 C 174/2022-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 22. 7. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 60 400 Kč (33 430 Kč s příslušenstvím a 26 970 Kč s příslušenstvím), a to jako nedoplatků dvou úvěrů poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] 2. Smlouvou o úvěru ze dne 7. 6. 2019 [číslo] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 32 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 57 600 Kč (půjčka 32 000 Kč, souhrnný poplatek 25 600Kč) v 60 týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 24 170 Kč (žalobkyně zaplacené částky špatně spočítala na 24 920 Kč), rozdíl ve výši 33 430 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 26 001,03 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 7 428,97 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 31. 7. 2020. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 26 001,03 Kč, poplatku ve výši 7 428,97 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 9 407,50 Kč (jedná se o 24,81% úrok z jistiny 26 001,03 Kč od 1. 8. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 128,25 Kč (jedná se o 8,25% zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 26 001,03 Kč od 1. 8. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 26 001,03 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 001,03 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 3. Smlouvou o úvěru ze dne 22. 3. 2019 [číslo] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 56 700 Kč (půjčka 30 000 Kč, souhrnný poplatek 26 700 Kč) v 78 týdenních splátkách po 727 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 29 730 Kč (žalobkyně zaplacené částky špatně spočítala na 30 480 Kč), rozdíl ve výši 26 970 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 19 548,82 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 7 421,18 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 18. 9. 2020. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 19 548,82 Kč, poplatku ve výši 7 421,18 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 5 497,84 Kč (jedná se o 21,27% úrok z jistiny 19 548,82 Kč od 19. 9. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 132,45 Kč (jedná se o 8,25% zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 19 548,82 Kč od 19. 9. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 19 548,82 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 548,82 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva [číslo]) ze dne 7. 6. 2019 soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 32 000 Kč, z této částky byl doplacen předchozí úvěr ve výši 15 800 a zbylá částka 16 200 Kč byla vyplacena žalovanému. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 25 600 Kč tvořený úrokem ve výši 6 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 6 400 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 12 800 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 57 600 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 960 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 32,15% p. a., žalobkyně požaduje pouze úrok ve výši 24,81%, který soud považuje za souladný s právními předpisy i dobrými mravy. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva [číslo]) ze dne 22. 3. 2019 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 26 700 Kč tvořený úrokem ve výši 5 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 15 600 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 56 700 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 727 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 21,27% p. a. 7. Pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 6. 5. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 85 315,04 Kč nejpozději do 21. 5. 2022. 9. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 14. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 15. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 16. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 17. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 80% (na 60 týdnů) a u druhé smlouvy dokonce ve výši 89% (na dobu 78 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. 18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka m