6 C 209/2022-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 9. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 29 352,06 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru poskytnutému žalované jejím právním předchůdcem – společností [právnická osoba] dne 18. 2. 2020 ve výši 30 000 Kč prostřednictvím komunikace na dálku. Zájemce vyplní registrační formulář se svými identifikačními údaji, odesláním žádosti o půjčku potvrdil, že se seznámil s VOP a informacemi v nich uvedenými, odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč se splatností dne 21. 2. 2021 s úrokem 12 % ročně, přičemž byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 19 014,44 Kč. Částka 30 000 Kč byla žalované zaslána na účet, který sdělila při zaregistrování. Žalovaná uhradila pouze částku 4 300 Kč. Žalobkyně požaduje částku 27 653,63 Kč představující nesplacenou jistinu, dále zákonný úrok z prodlení z částky 27 653,63 Kč od 5. 5. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 406,43 Kč za období od 22. 2. 2021 do 14. 3. 2022, dále částku 19 253,81 Kč, která je tvořena součtem nedoplatku poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 17 429,90 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 340,01 Kč a nákladů na vymožení ve výši 483,90 Kč. Dále žalobkyně požaduje náklady na mimosoudní vymáhání ve výši 473 Kč tvořené 2 osobními návštěvami po 217 Kč a dopisem ve výši 39 Kč. Jako poslední žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 1 698,43 Kč počítanou dle článku VII odst. 3 smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z částky 45 083,53 Kč od 22. 2. 2021 do 31. 3. 2021. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Účastníci uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku 18. 2. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. S0005745604351824, na jejímž základě byl žalované dne 19. 2. 2020 poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že úvěr bude splácen ve 12 měsíčních splátkách po 4 251 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 12 % ročně. Poplatek za poskytnutí úvěru byl stanoven ve výši 19 014,44 Kč. Splatnost úvěru měla nastat dne 21. 2. 2021 Celkem měla žalovaná zaplatit částku 51 101,85 Kč, RPSN potom činila 192,29 %. V článku VII.3 smlouvy o úvěru je stanovena pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení. 4. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 19. 2. 2020 byla na účet žalované poukázána částka 30 000 Kč. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 5. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno přípisem ze dne 27. 6. 2022. Předžalobní výzva k plnění byla zástupcem žalobkyně zaslána žalované dne 2. 9. 2022. 6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 8. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 9. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části, v níž žalobkyně požaduje zaplacení poskytnutého úvěru ve výši 30 000 Kč a úroku ve výši 12 % ročně. Problematickou soud shledal požadovanou výši souhrnného poplatku, částečně potom i náklady na vymáhání a výpočet smluvní pokuty. 12. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o úvěru podepsala a s podmínkami souhlasila. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 63 % (za 12 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Souhrnný poplatek ve výši 19 014,44 Kč odporuje dobrým mravům, neboť podstatně navyšuje jistinu úvěru a neodpovídá částce, kterou by si za poskytnutí úvěru inkasovaly banky působící na území České republiky. Soud se domnívá, že částka představující náklady za poskytnutí úvěru by se měla rovnat maximálně 10 % z poskytnutého úvěru, tedy částce 3 000 Kč. 13. Žalovaná tak měla právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit částku 30 000 Kč a poplatek určený soudem ve výši 3 000 Kč. Z celkové částky 33 000 Kč soud odečetl částku zaplacenou žalovanou ve výši 4 300 Kč a došel k jistině ve výši 28 700 Kč. Jelikož žalobkyně požaduje jistinu v nižší částce, ve výši 27 653,63 Kč, soud přiznal žalobkyni částku jí požadované jistiny ve výši 27 653,63 Kč. Oprávněný je i požadovaný úrok z prodlení z jistiny 27 653,63 Kč od 5. 5. 2022 do zaplacení i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 406,43 Kč za období od 22. 2. 2021 do 14. 3. 2022. Dále soud přiznal smluvní úroky za poskytnutí úvěru ve výši 1 340,01 Kč. Nepřiznal nedoplatek poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 17 429,90 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru již byl soudem spočítán na částku 3 000 Kč a započítán do plateb shora). Žalobkyně požadovala na nákladech na vymožení pohledávky jednak částku 483,90 Kč, kterou blíže nerozvedla a dále částku 473 Kč tvořenou dvěma návštěvami po 217 Kč a odeslaným dopisem za 39 Kč. Co se týká nákladů na vymáhání, tak je soud ochoten akceptovat celkovou částku 600 Kč, ať již je tvořena písemnými upomínkami či osobními návštěvami. Ve zbylé části 356,90 Kč soud náklady na vymáhání nepřiznal. 14. Co se týká požadované smluvní pokuty, tato je žádána ve výši 1 698,43 Kč, a to jako 0,1 % denně z částky 45 083,53 Kč za období od 22. 2. 2021 do 31. 3. 2021. Jelikož soud dospěl k výši dlužné částky 28 993,64 Kč (jistina 27 653,63 Kč a úroky 1 340,01 Kč), tak smluvní pokutu za toto období přepočítal a dospěl k částce 1 101,70 Kč. Pro 596,73 Kč soud požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty zamítl. 15. S ohledem na výše uvedené přiznal soud žalobkyni částku 33 101,77 Kč, která je tvořena jistinou úvěru ve výši 27 653,63 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 406,43 Kč, zkapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 340,01 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 101,70 Kč. Žaloba byla zamítnuta co do požadovaného nedoplatku poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 17 429,90 Kč, co do části požadovaných nákladů na vymáhání ve výši 356,90 Kč a co do části smluvní pokuty ve výši 596,73 Kč. Nárok na zákonné úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z., výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Od 5. 5. 2022 byly žalobkyni přiznány běžící zákonné úroky z prodlení z jistiny ve výši 27 653,63