9 C 6/2022-51 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 1. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení 65 740 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 1. 2019 do zaplacení, a to z titulu práva na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech na pronájem náhradního vozidla. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaný dne 9. 11. 2018 způsobil dopravní nehodu, při níž došlo k poškození vozidla tov. zn. Audi A6, jehož vlastníkem byl v době nehody [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen„ Poškozený“). Ten byl nucen své havarované vozidlo předat k opravě zapůjčit si od žalobce vozidlo náhradní, konkrétně vůz tov. zn. Renault Latitude, a to od 12. 11. 2018 do 19. 12. 2018, tedy celkem po dobu 38 dnů. Poškozené vozidlo totiž bylo nepojízdné a nebylo možné jej používat. Denní sazba za zapůjčení náhradního vozidla činila 1 730 Kč, Poškozenému tak byly žalobcem vyúčtovány náklady na zapůjčení náhradního vozidla v celkové výši 65 740 Kč, a to fakturou splatnou k 11. 1. 2019. Poškozený tuto částku sám nakonec reálně žalobci nehradil, místo toho žalobci postoupil svou pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu práva na náhradu škody (spočívající právě ve vzniku nákladů na zapůjčení náhradního vozidla), přičemž úplata za postoupení pohledávky byla sjednána ve stejné výši, jaká byla výše vzniklých nákladů na zapůjčení náhradního vozidla. Mezi žalobcem a Poškozeným pak došlo k započtení pohledávky žalobce na zaplacení nákladů na zapůjčení náhradního vozidla oproti pohledávce Poškozeného na zaplacení úplaty za postoupení pohledávky na náhradu škody. Žalobce následně svůj nárok na zaplacení postoupené pohledávky na náhradu škody uplatnil u [právnická osoba], tedy u pojistitele žalovaného. Vzhledem k tomu, že pojišťovna odmítla vzniklou škodu žalobci nahradit, domáhal se žalobce její náhrady prostřednictvím podané žaloby. Vedle dlužné částky ve výši 65 740 Kč požadoval rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne následujícího dni splatnosti shora uvedené faktury, tj. od 12. 1. 2019, do zaplacení. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal ani zčásti. V průběhu řízení postupně s ohledem na datum škodní události vznesl nejprve námitku promlčení žalobou uplatněné pohledávky, následně namítl rovněž nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce. Přitom poukázal na to, že žalobce sice spolu s žalobou předložil soudu k prokázání toho, že je aktuálně věřitelem žalované pohledávky, smlouvu o postoupení této pohledávky z Poškozeného právě na žalobce, tato však nebyla Poškozeným podepsána. Následně sice žalobce doložil jiné vyhotovení smlouvy, které již podpis Poškozeného obsahovalo, podle názoru žalovaného však tato listina není pravá, neboť pokud by žalobce v době zahájení řízení měl k dispozici Poškozeným podepsaný originál smlouvy o postoupení pohledávky, jistě by jej soudu předložil hned. V předmětné smlouvě navíc není sjednána žádná úplata, v takovém případě přitom je třeba vycházet z toho, že pohledávka byla postupována bezúplatně, což je v rozporu s tvrzením žalobce. Žalovaný navíc není ve věci pasivně věcně legitimován, neboť vlastníkem a provozovatelem vozidla, s nímž byla nehoda způsobena, byl v době nehody jeho zaměstnavatel. Ten vozidlo svěřil žalovanému, přičemž v době nehody jej žalovaný řídil v rámci plnění svých pracovněprávních povinností a nemůže tedy odpovídat za případně vzniklou škodu. Samotný nárok na náhradu škody pak dle žalovaného nebyl žalobcem řádně doložen. Z důkazů předložených žalobcem vyplývá, že Poškozený reálně žádné náklady související se zapůjčením náhradního vozidla nikdy neuhradil, proto mu ani nevznikla žádná škoda. Navíc samotná výše nákladů, které měly Poškozenému v souvislosti se zapůjčením náhradního vozidla vzniknout, je zcela nepřiměřená rozsahu a charakteru škod vzniklých na poškozeném vozidle. Stejně tak je nepřiměřená i doba, po kterou mělo být Poškozeným užíváno náhradní vozidlo. Za přiměřenou nelze považovat ani denní sazbu, za níž mělo být náhradní vozidlo Poškozenému zapůjčeno. Žalobce požadavek na náhradu škody uplatnil u pojišťovny zaměstnavatele žalovaného, vůči samotnému žalovanému před zahájením řízení uplatněn nebyl. 3. Žalobce v reakci na procesní obranu žalovaného uvedl, že při uplatnění nároku na náhradu škody vycházel z údajů, které žalovaný uvedl v záznamu o dopravní nehodě. Z něj přitom vyplývá, že žalovaný v době nehody byl ve vztahu k předmětnému vozidlu, s nímž nehodu způsobil, pojistníkem pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem a že toto pojištění bylo uzavřeno u [právnická osoba] Právě u ní, respektive u její právní nástupkyně [právnická osoba] žalobce v prvé fázi svůj nárok uplatnil. Pojišťovna sice žalobci odmítla nahradit náklady na zapůjčení náhradního vozidla, ve svém vyjádření k věci se však nijak nezmiňovala o tom, že by žalovaný neměl být vlastníkem a provozovatelem škodícího vozidla. 4. Dle žalovaného je škodící vozidlo tahač s návěsem, na němž je vyobrazeno logo zaměstnavatele žalovaného. Poškozený si tudíž musel být vědom toho, že žalovaný s vysokou pravděpodobností není vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. 5. Ze záznamu o dopravní nehodě sepsaného dne 9. 11. 2018 soud zjistil, že uvedeného dne v 16:40 hodin došlo ve [obec] na ulici [ulice] k dopravní nehodě, kdy žalovaný jakožto řidič vozidla tov. zn. IVECO [registrační značka] (dále jen„ Škodící vozidlo“), za které bylo připojeno přípojné vozidlo [registrační značka], při parkování v noci narazil do zaparkovaného vozidla Poškozeného tov. zn. Audi A6, [registrační značka] (dále jen„ Poškozené vozidlo“). V záznamu je dále uvedeno, že Škodící vozidlo bylo pro případ vzniku odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pojištěno u [právnická osoba] a že pojistníkem tohoto pojištění byl žalovaný. 6. Ze smlouvy o pronájmu dopravního prostředku z 12. 11. 2018 soud zjistil, že Poškozený si u žalobce pronajal vozidlo tov. zn. Renault Latitude, [registrační značka], a to na dobu od 12. 11. 2018 do 19. 12. 2018 Cena za pronájem vozu činila 1 730 Kč/den. 7. Z faktury vystavené dne 28. 12. 2018 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval Poškozenému náklady za zapůjčení náhradního vozidla Renault Latitude [registrační značka], v období od 12. 11. 2018 do 19. 12. 2018 ve výši 65 740 Kč. Uvedená částka byla dle faktury splatná k 11. 1. 2019. 8. Z dopisu [právnická osoba] z 13. 12. 2018 bylo zjištěno, že zmíněná pojišťovna písemně informovala Poškozeného o tom, že bylo ukončeno šetření pojistné události – předmětné dopravní nehody z 9. 11. 2018 a že Poškozenému bude vyplaceno pojistné plnění ve výši 26 400 Kč. V hlavičce dopisu je jako pojistník/pojištěný uvedena [právnická osoba] s.r.o. Z dalšího textu dopisu lze zjistit, že likvidace pojistné události byla s ohledem na rozsah poškození Poškozeného vozidla řešena formou totální škody. 9. Z předžalobní výzvy z 13. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval [právnická osoba] k zaplacení náhrady škody ve výši 65 740 Kč vzniklé z titulu nákladů vynaložených na zapůjčení náhradního vozidla, a to ve lhůtě do 23. 5. 2020 s upozorněním, že pokud nebude ve stanovené lhůtě požadovaná částka uhrazena, bude se jejího zaplacení žalobce domáhat soudní cestou. 10. Z dopisu [právnická osoba] z 2. 6. 2020 bylo zjištěno, že zmíněná pojišťovna odmítla vyplatit žalobci pojistné plnění spočívající v náhradě nákladů na zapůjčení náhradního vozidla s odůvodněním, že doba jeho zapůjčení nebyla účelná, neboť vozidlo bylo zapůjčeno i poté, kdy Poškozený obdržel informaci o pojistném plnění a toto plnění mu bylo vyplaceno. Pojišťovna dále poukázala na to, že jí žalobce nepředložil souhlas majitele vozidla s jeho komerčním zapůjčením další osobě a že na základě provedeného šetření bylo zjištěno, že vozidlo Renault Latitude, [registrační značka], nemohlo být v předmětném období zapůjčeno Poškozenému, neboť ve smlouvě o jeho pronájmu neodpovídá stav ujetých kilometrů v době zapůjčení. Pojišťovna měla k dispozici jiné smlouvy o pronájmu z roku 2019, podle nichž mělo vozidlo k datu 1. 1. 2019 najeto 150 000 km, k 29. 1. 2019 150 000 km a k 22. 2. 2019 150 570 km. Přitom dle smlouvy o pronájmu vozidla Poškozenému měl počáteční stav tachometru při převzetí vozidla Poškozeným činit 159 790 km, při vrácení vozidla pak mělo mít vozidlo najeto 161 310 km. Pojišťovna rovněž sdělila žalobci, že účtovaná sazba 1 730 Kč/den není obvyklou cenou za zapůjčení náhradního vozidla. 11. Z žalovaným předložené zelené karty ke Škodícímu vozidlu bylo zjištěno, že v době od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 bylo Škodící vozidlo pojištěno pro případ vzniku odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem u [právnická osoba], přičemž pojistníkem byla [právnická osoba] s.r.o. 12. Z osvědčení o registraci vozidla – část II. (velký TP) ke Škodícímu vozidlu bylo zjištěno, že jako vlastník tohoto vozidla byla v registru silničních vozidel od 2. 1. 2017 do 29. 5. 2020 evidována [právnická osoba] s.r.o. 13. Z osvědčení o registraci vozidla – část II. (velký T