15 C 213/2023-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 25. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 26 294 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 22. 4. 2021 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 21 602 Kč Celkem měl tedy žalovaný původní věřitelce vrátit částku 46 602 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 897 Kč, resp. v případě poslední splátky 855 Kč. Žalovaný však nehradil jednotlivé splátky řádně a včas, resp. uhradil pouze 14 302 Kč. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 19. 12. 2022. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 45 104,66 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 658,83 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 13 394,33 Kč. Dále částky 1 300 Kč představující částku spojenou s vymáháním pohledávky. Poplatek s touto částkou tak tvoří kapitalizovaný úrok ve výši 14 694,33 Kč (13 394,33 + 1 300). Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků za období od 22. 4. 2022 do 21. 7. 2022 z částky 17 658,83 Kč a úroku 88 % ročně ve výši 3 831,72 Kč. Žalobkyně dále požaduje též úrok z dlužné jistiny ve výši 17 658,83 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokutu z dlužné jistiny ve výši 0,1 % denně za období od 22. 4. 2022 do 24. 8. 2023 ve výši 8 635,17 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z této částky. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 4. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 21 602 Kč, celkem tedy částku 46 602 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 897 Kč, resp. v případě poslední splátky po 855 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 12 752 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení 5 790 Kč a pojištěním ve výši 1 560 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce, že požadovanou částku převzal při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce pak bylo dále uvedeno, že sazba RPSN byla ujednána ve výši 161,42 % při stanovených 52 týdenních splátkách, úroková sazba 88 % p. a. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila současné žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2023 soud zjistil, že právní nástupkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky od své předchůdkyně a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího archu soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 16. 2. 2023. 6. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 29. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné pohledávky nejpozději do 9. 6. 2023. Žalovanému kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávky, poučila ho o postoupení pohledávky a dále též o tom, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána dne 5. 6. 2023. 7. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaný uzavřel se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, smlouvu o zápůjčce na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 897 Kč (resp. v případě poslední splátky ve výši 855 Kč). Spolu s poskytnutou částkou se žalovaný zavázal vrátit též souhrnný poplatek ve výši 21 602 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 2. 2023 a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh 14 302 Kč, přičemž na jistinu muselo být zjevně hrazeno 7 341,17 Kč (25 000 – 17 658,83) a na poplatek tedy 6 960,83 Kč (14 302 – 7 341,17). Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. 8. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 9. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost, poplatku za komfortní a flexibilní splácení a pojištění) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 21 602 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 25 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 86,5 % (za 52 týdnů) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Obdobně se soud staví i k výši RPSN uváděné ve smluvních podmínkách. 14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal. 15. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný neuhradil více než 14 302 Kč. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že na uvedenou zápůjčku uhradil více. Nicméně výše souhrnného poplatku 21 602 Kč, je jak shora uvedeno dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval takřka 87 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné, tj. v částce 16 602 Kč (21 602 – 5 000) a to včetně navázaného poplatku 1 300 Kč za předání pohledávky k vymáhání. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na s