3 C 191/2022-37 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 11. 2022 domáhala po žalované zaplacení 123 468 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky. V žalobě uváděla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 25. 9. 2019 peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit 126 564 Kč (zápůjčka 70 000 Kč, souhrnný poplatek 56 564 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 23 071 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 25 441 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 956 Kč a pojistné ve 24 měsíčních splátkách po 5 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 9. 2021. Žalovaná na svůj dluh nic nezaplatila. Smlouvou ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 70 000 Kč, souhrnného poplatku ve výši 53 468 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 048,61 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 26. 9. 2021, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 28. 1. 2022), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 241,67 Kč (úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 19. 3. 2020, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do 28. 1. 2022) s úrokem ve výši 29 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. Soud proto vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 70 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že 57 268 Kč převzala při podpisu smlouvy v hotovosti a 12 742 Kč bylo použito na splacení dluhu dle smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 53 468 Kč a pojistné ve výši 3 096 Kč, celkem tedy částku 126 564 Kč, to vše ve 24 měsíčních splátkách po 5 274 Kč s tím, že poslední splátka činila 5 262 Kč. Souhrnný poplatek sestával z úroku ve výši 23 071 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 25 441 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 956 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně a byla pevná po celou dobu trvání smlouvy. RPSN činilo 8258 %. 5. Z karty klienta soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované. 6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh nic nezaplatila. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022 a z přílohy č. 1 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni. 8. Z oznámení ze dne 30. 1. 2022 vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávky. Oznámení bylo předáno k doručení žalované dne 24. 2. 2022, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 8. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána dne 3. 8. 2022, jak vyplývá z podacího lístku. 10. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 70 000 Kč a ta se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 53 468 Kč, celkem tedy 123 468 Kč, a to vše ve 24 měsíčních splátkách po 5 274 Kč, poslední splátka činila 5 262 Kč. Pojistné bylo sjednáno na částku 3 096 Kč, nicméně úhrady pojistného se žalobkyně podanou žalobou nedomáhá. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobkyni. 11. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 12. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). 14. Podle § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 580 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 17. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 18. Souhrnný poplatek je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o zápůjčce uvedla, že porozuměla všem ustanovením smlouvy a že vzájemná plnění nepovažuje za plnění v hrubém nepoměru. 19. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 38 % (za 1 rok) ze zapůjčené částky je neúměrně vysoký. V době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v září 2019 totiž činila sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,44 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. 20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. 21. Podle názoru soudu by tato částka měla představovat maximálně 30 % ze zapůjčené částky. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 30 % ze zápůjčky, tj. v daném případě 21 000 Kč, tak žalované zbývá k úhradě částka 91 000 Kč. Ve zbylé části 32 468 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný, a proto ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje soudem akceptovatelnou výši poplatku, soud považuje dle § 588 o.z. za neplatné. 22. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni 91 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 048,61 Kč (úrok ve výš