3 C 192/2022-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 11. 2022 domáhala po žalované zaplacení 13 354 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] byla dne 1. 11. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu s částku ve výši 5 154 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 266 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, a poplatku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 2 888 Kč a pojistného, v 78 týdenních splátkách po 195 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 4. 2021. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, na svůj dluh zaplatila celkem 1 800 Kč Poslední příslušnou splátku uhradila dne 20. 12. 2019 Smlouvou ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 8 823,24 Kč, souhrnného poplatku ve výši 4 530,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 873,47 Kč (úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 8 823,24 Kč od 1. 5. 2021, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 28. 1. 2022), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 870,04 Kč (úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 8 823,24 Kč od 28. 12. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě zbývající dlužné částky, do 28. 1. 2022) s úrokem ve výši 28 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 1. 11. 2019 soud zjistil, že žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 154 Kč, celkem tedy částku 15 154 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 195 Kč s tím, že poslední splátka činila 139 Kč. Souhrnný poplatek sestával z úroku ve výši 2 266 Kč a odměny za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance za neuplatnění pohledávky [anonymizováno] v případě úmrtí zákazníka ve výši 2 888 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 28 % ročně a byla pevná po celou dobu trvání smlouvy. RPSN činilo 80,76 %. 5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované. 6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem 1 800 Kč, poslední částku uhradila 20. 12. 2019. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022 a z přílohy č. 1 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni. 8. Z oznámení ze dne 30. 1. 2022 vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávky. Oznámení bylo předáno k doručení žalované dne 24. 2. 2022, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 6. 6. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána dne 7. 6. 2022, jak vyplývá z podacího lístku. 10. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a ta se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 5 154 Kč, celkem tedy 15 154 Kč, a to vše v 72 týdenních splátkách po 195 Kč, poslední splátka činila 139 Kč. Pojistné nebylo sjednáno. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobkyni. 11. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 12. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). 14. Podle § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 580 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 17. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 18. Souhrnný poplatek je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o zápůjčce uvedla, že porozuměla všem ustanovením smlouvy a že vzájemná plnění nepovažuje za plnění v hrubém nepoměru. 19. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 34,4 % (za 1 rok) ze zapůjčené částky je neúměrně vysoký. V době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v listopadu 2019 totiž činila sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,34 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. 20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. 21. Podle názoru soudu by tato částka měla představovat maximálně 30 % ze zapůjčené částky ročně. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 30 % ze zápůjčky za jeden rok trvání smlouvy, tj. v daném případě 4 500 Kč na 72 týdnů, tak žalované zbývá k úhradě částka 12 700 Kč (jistina zápůjčky ve výši 10 000 Kč + souhrnný poplatek ve výši 4 500 Kč – 1 800 Kč zaplacených žalovanou). Ve zbylé části 654 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný, a proto ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje soudem akceptovatelnou výši poplatku, soud považuje dle § 588 o.z. za neplatné. 22. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalo