3 C 90/2023-37 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení 13 596,02 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky. V žalobě uváděla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 8. 6. 2020 peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit 20 497 Kč (zápůjčka 8 000 Kč, souhrnný poplatek 12 497 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 447 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,62 % ročně, odměny za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 210 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a pojištění) v 78 týdenních splátkách po 263 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 12. 2021. Žalovaná na svůj dluh nic zaplatila pouze 6 263 Kč Smlouvou ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 572,08 Kč, souhrnného poplatku ve výši 7 023,94 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 540,29 Kč (úrok ve výši 22,62 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2021, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 14. 12. 2022), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 724,66 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 4. 9. 2021, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do 14. 12. 2022) s úrokem ve výši 22,62 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. Soud proto vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 8. 6. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované hotovostní úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 157 Kč a pojistné ve výši 2 340 Kč za celou dobu trvání smlouvy, celkem tedy částku 20 497 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 263 Kč s tím, že poslední splátka činila 246 Kč. Souhrnný poplatek sestával z úroku půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 447 Kč, odměny za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 210 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 22,62 % ročně a byla pevná po celou dobu trvání smlouvy. RPSN činilo 182,85 %. Žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem 6 263 Kč, z toho na jistinu úvěru 1 427,92 Kč, na pojistné 720 Kč a na souhrnný poplatek 4 115,18 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisy ze dne 16. 12. 2022. Dopisem ze dne 1. 6. 2023 žalobkyně vyzývala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. 5. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a spor z pojištění podle § 2758 a násl. o.z. 6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). 10. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku a pojistného uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 12. Souhrnný poplatek je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o zápůjčce uvedla, že porozuměla všem ustanovením smlouvy a že vzájemná plnění nepovažuje za plnění v hrubém nepoměru. 13. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 86 % (za 1 rok) ze zapůjčené částky je neúměrně vysoký. V době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v červnu 2020 totiž činila sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,01 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. 14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. 15. Podle názoru soudu by souhrnný poplatek měl představovat maximálně 30 % z poskytnuté jistiny úvěru, tj. v daném případě 2 400 Kč, a poplatek za pojištění maximálně 720 Kč vzhledem k výši poskytnutého úvěru. Ve zbylé části 9 377 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný, a proto ujednání o těchto poplatcích v části, ve které převyšuje soudem akceptovatelnou výši, soud považuje dle § 588 o.z. za neplatné. 16. Žalované tedy zbývá k úhradě 4 857 Kč (8 000 Kč jistina úvěru + 2 400 Kč soudem přiznaný souhrnný poplatek + 720 Kč soudem přiznaný poplatek za pojištění – 6 263 Kč zaplacených žalovanou). 17. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni 4 857 Kč spolu s úrokem ve výši 22,62 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 857 Kč od 7. 12. 2021 do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 857 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení. 18. Nárok na zaplacení úroku z dlužné jistiny vyplývá z § 2395 o.z., výše úroku vyplývá ze smluvního ujednání účastníků. Nárok na zaplacení úroku z prodlení plyne z § 1970 o.z., jeho výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 8 739,02 Kč spolu s úrokem a úrokem z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení soudem přiznaného. 20. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2.