15 C 245/2023-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 90 728 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 9. 2023 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 31. 1. 2023 byla u žalované od 1. 2. 2023 zaměstnaná jako administrativní pracovník, mzda byla sjednána ve výši 26 500 Kč hrubého. Mzdu za měsíc červenec 2023, splatnou 15. 8. 2023, žalovaná zaplatila žalobkyni jen částečně, a to v částce 7 000 Kč, ačkoliv jí náležela částka 22 097 Kč. Současně žalovaná žalobkyni sdělila, že zřejmě nebude schopna jí uhradit mzdu za srpen 2023. Z tohoto důvodu ukončila žalobkyně u žalované dne 6. 9. 2023 pracovní poměr jeho okamžitým zrušením. Následně dne 8. 9. 2023 a dne 15. 9. 2023 žalovaná doplatila žalobkyni mzdu za červenec 2023, za měsíc srpen 2023 žalobkyně však obdržela pouze výplatní pásku, uhrazeno jí nebylo ničeho. Dlužná částka činí 90 728 Kč a je tvořena částkou 26 866 Kč na hrubé mzdě za měsíc srpen 2023, částkou 5 300 Kč na hrubé mzdě za měsíc září 2023 (od 1. 9. 2023 do 6. 9. 2023), částkou 3 063,50 Kč na nevyčerpané dovolené v rozsahu 15 hodin, částkou 53 151,67 Kč na hrubé mzdě za výpovědní dobu, částkou 1 920,60 Kč na stravném za srpen 2023 a částkou 426,80 Kč na stravném za poměrnou část měsíce září 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 9. 2023 žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 27. 9. 2032. Zároveň nabídla žalované k úhradě dluhu splátkový kalendář. Dne 2. 10. 2023 žalovaná reagovala na tuto upomínku tak, že je ochotna uhradit žalované dlužnou mzdu za měsíce srpen a září 2023, jakékoliv další plnění však odmítla. Žalobkyně žalované neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila, respektive sdělila soudu, že se vyjádří v „ přiměřené lhůtě“, o prodloužení lhůty však nepožádala a v soudem stanovené lhůtě 10 dnů od doručení výzvy k vyjádření tak neučinila. Pro úplnost je třeba dodat, že tak neučinila ani v rámci omluvy k jednání nařízenému na 24. 1. 2024. 3. Přípisem ze dne 30. 10. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 126,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 9. 2023 do zaplacení, a to z důvodu nesprávného výpočtu dlužné částky. Uvedla, že dlužná částka činí 90 601,40 Kč a je tvořena částkou 26 866 Kč na hrubé mzdě za měsíc srpen 2023, částkou 5 048 Kč na hrubé mzdě za měsíc září 2023 (od 1. 9. 2023 do 6. 9. 2023), částkou 3 063 Kč na nevyčerpané dovolené v rozsahu 15 hodin, částkou 53 277 Kč na hrubé mzdě za výpovědní dobu, částkou 1 920,60 Kč na stravném za srpen 2023 a částkou 426,80 Kč na stravném za poměrnou část měsíce září 2023 4. Při jednání dne 24. 1. 2024 zástupkyně žalobkyně vzala žalobu co do částky 1 920,60 Kč v případě stravného za měsíc srpen 2023 a co do částky 426,80 Kč v případě stravného za měsíc září 2023 zpět. Ve zbývající části na podané žalobě ve znění částečného zpětvzetí ze dne 30. 10. 2023 setrvala. Žalovaná se k jednání nedostavila, svoji nepřítomnost omluvila. 5. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem dne 31. 1. 2023 vzal soud za prokázané, že předmětem této smlouvy je pracovní poměr žalobkyně na pozici administrativní pracovník s místem výkonu [obec] a pracovní dobou 30 hodin týdně. Den nástupu byl určen na 1. 2. 2023. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, základní měsíční mzda žalobkyně činila 26 500 Kč hrubého a byla splatná každý 15. den po uplynutí příslušeného kalendářního měsíce, za který tato mzda náleží. Základní výměra dovolené byla sjednána v rozsahu 4 týdny, výpovědní doba činila 2 měsíce. 6. Z dopisu ze dne 6. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem oznámila žalované, že z důvodu nezaplacení mzdy za měsíc červenec 2023, která byla splatná dne 15. 8. 2023, v plné výši ruší okamžitě pracovní poměr. Zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dlužné mzdy za měsíc červenec 2023 ve výši 15 097 Kč, za měsíc srpen 2023 a za období od 1. 9. 2023 do 6. 9. 2023 a dále náhrady mzdy za výpovědní dobu do 15. 9. 2023, včetně nároku na stravné. Tento dopis byl dle poštovního podacího lístku odeslán žalované téhož dne. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 9. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své zástupkyně k úhradě částky 90 728 Kč a dále nákladů právního zastoupení ve výši 4 356 Kč, a to nejpozději do 27. 9. 2023. Upomínka byla žalované odeslána dne 20. 9. 2023. 8. Z dopisu za č. l. 14 soud zjistil, že žalovaná v reakci na předžalobní upomínku ze dne 20. 9. 2023 žalobkyni sdělila, že je ochotna věc řešit smírnou cestou, nesouhlasí však s požadovanou částkou. Dle svých záznamů dluží žalobkyni 22 445 Kč jako mzdu za měsíc srpen 2023 a 4 717 Kč jako mzdu za měsíc září 2023. Je ochotna tuto částku žalobkyni jednorázově uhradit a spor ukončit. 9. Z e-mailu ze dne 2. 10. 2023 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně k dopisu žalované sdělila, že žalobkyně má vedle dlužné mzdy nárok i na proplacení nevyčerpané dovolené a náhrady mzdy za výpovědní dobu. Proto vzhledem ke stanovisku žalované nezbývá, než spor řešit soudní cestou. 10. Z listiny s názvem Detaily transakcí ze dne 3. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na účet č. CZ25 [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] 2009, majitel účtu [příjmení] [jméno], dne 16 8. 2023 částku 7 000 Kč, dne 8. 9. 2023 částku 7 000 Kč a dne 15. 9. 2023 částku 6 612 Kč, celkem tedy 20 612 Kč. 11. Z výplatní pásky žalobkyně za měsíc srpen 2023 soud zjistil, že hrubá mzda žalobkyně v tomto období činila 26 866 Kč, zbývající dovolená byla v rozsahu 15 hodin. 12. Z výplatní pásky žalobkyně za měsíc září 2023 soud zjistil, že základní mzda žalobkyně za šest kalendářních dní měsíce září činila 5 048 Kč, náhrada mzdy za výpovědní dobu 53 277 Kč a náhrada za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu 15 hodin 3 063 Kč. 13. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 31. 1. 20213 uzavřena pracovní smlouva. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, základní měsíční mzda žalobkyně činila 26 500 Kč hrubého a byla splatná každý 15. den po uplynutí příslušeného kalendářního měsíce, za který tato mzda náleží. Mzdu za měsíc červenec ve výši 26 866 Kč hrubého žalovaná neuhradila v termínu splatnosti, když dne 16. 8. 2023 uhradila žalobkyni pouze částku 7 000 Kč. Žalobkyně proto dne 6. 9. 2024 okamžitě zrušila pracovní poměr. Následně dne 8. 9. 2023 žalovaná uhradila žalobkyni částku 7 000 Kč a dne 15. 9. 2023 částku 6 612 Kč. Hrubá mzda žalobkyně za měsíc srpen 2023 činila 26 866 Kč, za poměrnou část měsíce září 2023 činila 5 048 Kč. Náhrada mzdy za výpovědní dobu byla ve výši 53 277 Kč a náhrada za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu 15 hodin ve výši 3 063 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 9. 2023 žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. 14. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor z pracovní smlouvy uzavřené podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v účinném znění (dále jen zákoník práce) 15. Podle ust. § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. 16. Podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. 17. Podle ust. § 56 odst. 2 věty první zákoníku práce zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. 18. Podle ust. § 51 odst. 1 věty druhé zákoníku práce výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. 19. Podle ust. § 222 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. 20. Podle ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. 21. Podle ust. § 222 odst. 3 zákoníku práce jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. 22. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 23. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 24. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nezaplatila žalobkyni mzdu