3 C 83/2023-79 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 7. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 150 807,70 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 15. 3. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit společně s úrokem ve výši nominální sazby 64,85 % ročně ve 36 měsíčních splátkách po 7 248 Kč společně s měsíční úhradou za pojištění schopnosti splácet ve výši 888 Kč. Žalovaný uhradil 10 splátek v celkové výši 72 480 Kč. Žalobkyně úvěr po délce prodlení 65 dní dle čl. 6 smlouvy zesplatnila ke dni 29. 4. 2022. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku 87 740,59 Kč a dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění činil 13 956,10 Kč, celkem tedy 101 696,69 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení 2 smluvních pokut po 499 Kč podle čl. 6 za prodlení se splátkou delším než 30 dnů. Celková částka za smluvní pokuty činí 998 Kč. Podle čl. 6 smlouvy žalobkyně požaduje zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, a to po 200 Kč za každou splátku, tedy 600 Kč (žalovaný se ocitl v prodlení se splátkami 7, 11 a 12). Podle bodu 6.5. smlouvy žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to od 29. 4. 2022 do data vyhotovení žaloby, tedy do 13. 7. 2023 v celkové výši 44 849,70 Kč. Závěrem žalobkyně požaduje smluvní úrok z jistiny 87 740,59 Kč ode dne 29. 4. 2022 do zaplacení, a to v nominální úrokové sazbě 64,85 % ročně, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 274 752 Kč (tedy podle bodu 2.2. smlouvy 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A. smlouvy). Žalobkyně v poslední řadě požaduje úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet v celkové výši 2 664 Kč, když zůstala dosud neuhrazená měsíční úhrada za pojištění u splátek 11, 12 a 13. 2. K jednání konanému dne 14. prosince 2023 se žalovaný nedostavil, ačkoliv mu bylo doručení řádně a včas vykázáno. Jelikož žalovaný svou neúčast řádně a včas neomluvil, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Žalobkyně u jednání na podané žalobě setrvala a navrhla, aby soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť smlouva byla řádně uzavřena a úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena, hodnocení žalovaného bylo výborné a současně žalovaný úvěr dlouho splácel. Zároveň navrhla vydání rozsudku pro zmeškání v případě, že jsou splněny podmínky pro jeho vydání. Soud však ve věci rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť pro tento postup nebyly splněny podmínky, navíc určité požadavky žalobkyně, především požadovanou výši úroku, soud považuje za rozporné s dobrými mravy. 4. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 15. 3. 2021 společně s dodatkem č. 1, přílohou č. 1 – pojištění schopnosti splácet, přihláškou do pojištění a z oznámení o schválení úvěru [číslo] ze dne 15. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 64,84 % ročně (RPSN 88,04 %) splácet v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 7 248 Kč splatných vždy k 21. dni v měsíci. Celkem měl žalovaný zaplatit částku 228 960 Kč. Současně si strany sjednaly pojištění schopnosti splácet úvěr, za které měl žalovaný hradit měsíčně částku 888 Kč. Žalobkyně dne 17. 3. 2022 oznámila žalovanému, že úvěr schválila a zaslala mu splátkový kalendář. Součástí spisu je i předsmluvní formulář a hodnocení úvěruschopnosti klienta včetně výpisů z účtu, výpisu z NRKI a výpisu ze [příjmení], ze kterých plyne, že se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalovaného. 6. Podle čl. 6 smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení se splátkou o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, maximální souhrn těchto smluvních pokut činí 2 999 Kč za rok. Podle článku 6.2. smlouvy má poskytovatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením o délce 15 dnů. Výše těchto nákladů činí u každé splátky 200 Kč. Podle článku 6.3. jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Podle článku 6.4. celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se stávají součástí tzv. nové jistiny úvěru. Podle článku 6.5. smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do zaplacení. Dle článku 6.9. smlouvy souhrn výše všech ze strany poskytovatele uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru. 7. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 16. 3. 2021 vyplacena na jím označený účet částka 100 000 Kč. 8. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil v 10 platbách celkem částku 72 480 Kč. 9. Žalobkyně žalovaného výzvami ze dne 24. 3. 2022 a 21. 4. 2022 vyzývala k úhradě dlužných splátek. 10. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 27. 4. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužné částky, která dle žalobkyně ke dni zesplatnění činila 105 958 Kč. 11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 7. 9. 2022 a přiloženého podacího archu vyplynulo, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude dlužná částka zaplacena, bude vymáhána soudní cestou. 12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly vliv na posuzovanou věc. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, žalovaný předkládal příjmy od zaměstnavatele ve výši okolo 18 000 Kč měsíčně čistého a výdaje ve výši okolo 6 463 Kč. Z tohoto příjmu bylo v jeho možnostech a schopnostech poskytnutý úvěr hradit. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 15. 3. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 7 248 Kč společně s úrokem ve výši 64,85 % ročně z poskytnuté částky. Žalovaný na dluh uhradil celkem 72 480 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 27. 4. 2022. 14. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Strany současně uzavřely pojistnou smlouvu podle § 2758 a násl. o. z. 15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 17. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Ze shora citovaných ustanovení a z provedených důkazů je zřejmé, že pokud žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, má právo na jeho vrácení v plné výši. 19. Tentýž závěr však nelze přijmout ohledně sjednaného úroku za poskytnutí úvěru. 20. Podle ustálené judikatury totiž platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. 21. Za účelem posouzení mravnosti ujednaného úroku proto soud nahlédl do časových řad ARAD České národní banky a přitom zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem