9 C 68/2024-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 2. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 33 091,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 9. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena dne 18. 8. 2022 mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit ve lhůtě do 16. 9. 2022. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Na svůj dluh z předmětné smlouvy neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek z 11. 12. 2023 byla pohledávka za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy postoupena na žalobkyni, která žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Žalobou požadovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 17 091,20 Kč. Vedle těchto částek se žalobkyně domáhala rovněž zákonného úroku z prodlení z částky 33 091,20 Kč od 17. 9. 2022 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Usnesením ze dne 25. 3. 2024, č. j. 9 C 68/2024-27, soud písemně vyzval žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení v tom směru, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), a současně aby žalobkyně předložila důkazy k prokázání toho, že tuto zákonnou povinnost právní předchůdce žalobkyně skutečně splnil. Žalobkyni také konkrétně instruoval o tom, jakým způsobem má splnění této zákonné povinnosti doložit, a sdělil jí, že na podkladě jí doposud předložených důkazů nelze uzavřít, že by před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně dostatečně prověřil schopnost žalované tento úvěr řádně a včas splatit. Žalobkyni současně poučil v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), o tom, že pokud svá žalobní tvrzení řádně nedoplní a rovněž soudu nepředloží požadované důkazy k prokázání splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 9. 4. 2024 a žalobkyně na něj nijak nereagovala.4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, souhlas žalované přitom soud předpokládal, neboť tato se k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , uzavřené dne 18. 8. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 17 091,20 Kč a smluvní úrok. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 40 % ročně, celková dle smlouvy splatná částka pak 33 599,69 Kč. Úvěr byl splatný k datu 16. 9. 2022.6. Z výpisu z účtu č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 31. 7. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně dne 18. 8. 2022 vyplatil žalované 16 000 Kč, a to bankovním převodem ve prospěch bankovního účtu žalované uvedeného ve smlouvě č. , č. účtu, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2023, jakož i z přílohy k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 21. 12. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně písemně informoval žalovanou o tom, že došlo k postoupení její pohledávky ze shora uvedené úvěrové smlouvy, a vyzval ji, aby dluh ve výši 39 784,76 Kč uhradila již ve prospěch žalobkyně.9. Z předžalobní výzvy z 21. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k zaplacení dluhu ve výši 39 784,76 Kč vzniklého z titulu předmětné úvěrové smlouvy a nákladů jejího právního zastoupení ve výši 10 890 Kč ve lhůtě tří dnů s upozorněním, že v případě nezaplacení bude nutno přistoupit k soudnímu vymáhání dluhu. Dle poštovního podacího lístku byla výzva žalované odeslána téhož dne.10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 18. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž podkladě byly žalované dne 18. 8. 2023 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 17 091,20 Kč a smluvní úrok, jehož výše dle smlouvy činila 40 % ročně, vše ve lhůtě do 16. 9. 2022. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila dle smlouvy 33 599,69 Kč. Smlouvou ze dne 11. 12. 2023 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informoval přípisem z 21. 12. 2023, kterým ji vyzval k úhradě dlužné částky. Současně byla žalovaná vyzvána k plnění ještě předžalobní výzvou zástupce žalobkyně z téhož dne, v níž byla rovněž poučena o tom, že pokud svůj dluh neuhradí, bude jej žalobkyně vymáhat soudní cestou.11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženými smlouvami o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z