6 C 114/2023-387 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 25. 5. 2023 domáhala po žalovaných zaplacení celkové částky 2 075 507 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou žalovaní způsobili žalobkyni svým protiprávním jednáním. Jedná se o částku poskytnutých provizí v rozsahu dosud nenahrazené části. Žalovaný 1. se společně s žalovaným 2. coby jednatelé společnosti , právnická osoba, se záměrem vylákat provize za uzavření pojistných smluv a takto získat od žalobkyně finanční prostředky pro vlastní potřebu dohodli na společném postupu, na základě kterého žalovaný 1. vlastním jménem v zastoupení společnosti dne 28. 5. 2010 uzavřel s žalobkyní mandátní smlouvu pro pojišťovacího agenta č. , hodnota, , ve které se zavázali jménem společnosti provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v souladu se zákonem č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, a to v rozsahu oprávnění k uzavírání smluv pojistných produktů. Na základě této zprostředkovatelské smlouvy a dodatků č. , hodnota, ze dne 10. 11. 2010, č. , hodnota, ze dne 16. 11. 2010 a č. , hodnota, ze dne 15. 11. 2010 žalovaný 1. s vědomím žalovaného 2., jménem společnosti , právnická osoba, , uzavřel v období od 18. 5. 2010 do 5. 12. 2010 celkem 689 pojistných smluv investičního pojištění „Evropská jistota“, v nichž, shodně ve všech, šlo o uzavření pojištění pro případ smrti nebo pro případ dožití s pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 30 000 Kč s nastavením lhůtní pojistné částky ve výši 2 000 Kč s měsíční frekvencí plateb. Tyto smlouvy byly poté předány žalobkyni, přičemž jí žalovaní zamlčeli, že uzavření smlouvy investičního životního pojištění bylo vždy nutnou a nezbytnou podmínkou pro zájemce o přivýdělek, který měli zájemci nabýt z titulu spolupráce se společností na základě smlouvy o spolupráci. Následně zájemcům vystavovali pokladní doklady na částky 6 000 Kč a 2 000 Kč, coby na zálohu na provizi z titulu spolupráce a současně na platbu pojistného na uzavřenou pojistnou smlouvu, ačkoliv fakticky k těmto tvrzeným platbám nedocházelo. Současně zájemcům slibovali uhrazení pojistného na první pojistné období, případně i za další pojistná období společností za podmínky, že zájemci získají další osoby, tj. zájemce o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění, to vše za účelem naplnění předpokladu pro výplatu provizí od žalobkyně, který spočíval ve skutečnosti, že budou uhrazeny první tři částky pojistného. Zájemci o uzavření pojistné smlouvy investičního životního pojištění však ve skutečnosti o sjednání této smlouvy neměli zájem a tuto smlouvu uzavírali jen za účelem naplnění podmínky vzniku právního vztahu se společností, ze kterého měli získat peněžní prostředky. Pojištění by tedy bez naplnění této podmínky z vlastní vůle neuzavírali, neboť by na hrazení pojistného neměli finanční prostředky, když se převážně jednalo o studenty, osoby nezaměstnané, osoby na mateřské a rodičovské dovolené, osoby závislé na sociálních dávkách a důchodce, jakož i o osoby mající dluhy a osoby hledající možnost a příležitost finančního přivýdělku. Tímto jednáním žalovaní uváděli žalobkyni v omyl, neboť pojistné smlouvy předkládali jako řádně uzavřené za účelem, který byl jejich podstatou, ačkoliv věděli, že většina pojistných smluv pro nehrazení pojistného brzy zanikne, neboť tyto smlouvy nebyly uzavírány z důvodu zájmu o uzavření životního investičního pojištění, když zájemcům sdělovali, že pojistné sami hradit nemusí, že je za ně bude platit společnost anebo že smlouva pro neuhrazení sama automaticky zanikne. Pokud by o tomto jednání žalobkyně věděla, takové jednání by neakceptovala a provize by nevyplácela. V důsledku uzavření investičních smluv investičního životního pojištění byly ze strany žalobkyně na účet společnosti , právnická osoba, za období od 9. 8. 2010 do 1. 3. 2011 vyplaceny provize v celkové výši 8 703 408 Kč. V důsledku výše uvedeného poskytla žalobkyně společnosti mimo jiné částku na provizích ve výši 5 527 127 Kč, přičemž částka 3 451 620 Kč byla žalobkyni z účtu společnosti vrácena dne 15. 2. 2011. Rozdíl ve výši 2 075 507 Kč je vymáhán touto žalobou.2. Oba žalovaní byli rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2022, č. j. 53 T 1/2020-9269 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 2. 2023, č. j. 2 To 88/2022-9443 uznáni vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle ustanovení § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Žalobkyně jako poškozená byla v rámci trestního řízení odkázána se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních.3. Jelikož žalovaní finanční prostředky od žalobkyně získali v příčinné souvislosti s trestným činem, odpovídají v souladu s ustanovením § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále obč. zák.), který byl v rozhodné době trestné činnosti žalovaných účinný, za škodu, kterou protiprávním úkonem způsobili, přičemž v rozsahu, v jakém jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň důležitými okolnostmi pro rozhodnutí o náhradě škody, je shledávána vázanost právě trestním rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 135 o. s ř. Závěrem žaloby žalobkyně navrhla, aby soud uložil oběma žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni škodu ve výši 2 075 507 Kč společně a nerozdílně.4. Ve věci byl zdejším soudem dne 7. 6. 2023, č. j. 6 C 114/2023-169 vydán platební rozkaz, proti kterému si oba žalovaní podali odpor.5. Žalovaný 1. uvedl ve svém vyjádření, že dluh vznikl proto, že klient ze svého rozhodnutí přestal platit pojistné dříve než po uplynutí 24 měsíců od sjednání. Dluh nebyl nárokován 12 let a nebyl by nárokován nikdy, protože pojišťovna pojistné smlouvy nezrušila, ale vymáhala a vymohla soudní cestou po dvou letech. Až na nátlak policie pojišťovna zveřejnila částku 1,8 mil, ale nezveřejnila, že dlužné pojistné bylo klienty řádně uhrazeno. Smlouvy s dlužným pojistným nesjednali , Jméno žalovaného A, a , Jméno žalovaného B, , ale samostatní pojišťovací zprostředkovatelé s vlastní licencí ČNB pro sjednávání pojistných smluv. Pojišťovna měla smlouvu s právnickou osobou, nikoliv s , Jméno žalovaného A, a , Jméno žalovaného B, . Obdržené provize byly vyúčtovány pojišťovacím zprostředkovatelům, kteří smlouvy sjednali. Pojišťovna požadovala v roce 2013 zbývající dluh asi 500 000 Kč. Z majetku firmy byl tento dluh uhrazen za dozoru konkurzního správce a pohledávka byla řádně ukončena.6. Žalovaný 2. ve svém vyjádření odmítl tvrzení žalobkyně. Výzva k zaplacení mu byla doručena až v květnu 2023, tedy po uplynutí 13 let. V trestním řízení nebyla žalobkyni přiznána žádná náhrada škody. V srpnu 2011 byla mezi , právnická osoba, a , Anonymizováno, . uzavřena další smlouva o spolupráci v oblasti životního pojištění. Nebylo by možné učinit takový krok, pokud by ze strany , právnická osoba, došlo k předchozímu finančnímu poškození žalobkyně. V následném vyjádření potom žalovaný 2. již prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že z předložených dokumentů vyplývá, že v rámci trestního řízení byla žalobkyní požadována a uplatňována jiná škoda a v jiné výši, než je nyní tvrzena podanou žalobou. Nadto z žalobních tvrzení není zřejmé, jaký byl další postup u dříve uzavřených smluv s klienty, zda byly klienty v patřičném rozsahu smlouvy plněny nebo byly ukončeny a pokud byly ukončeny, tak kdy, kým a po jak dlouhé době, což je též významné pro posouzení uplatněného nároku. Žalovaný 2. zpochybňuje jednak vyplacení provizí, když některé byly zaúčtovány až po skončení spolupráce a po ukončení pojistných smluv. U některých smluv bylo pojistné placeno po dobu více jak 24 měsíců, potom nárok na vrácení provize nevznikl.7. Žalobkyně k odporům žalovaných uvedla, že touto žalobou nevymáhá žádné nedoplatky pojistného z předmětných pojistných smluv, ale část provizí, vyplacených žalobkyní k rukám žalovaných, resp. společnosti , právnická osoba, z titulu odměny za sjednání pojistných smluv, která dosud nebyla žalovanými nahrazena. Žalobkyně předložila soudu tabulku, v níž jsou uvedeny jednotlivé smlouvy, které jsou spárovány se jménem pojistníka. V seznamu jsou dále uvedeny nenahrazené částky provize. Takto specifikované a dosud nenahrazené provize z uzavřených pojistných smluv jsou rovněž zahrnuty v trestním rozhodnutí. Týmž podáním žalobkyně vzala žalobu co do částky 142 671 Kč zpět a současně soudu předložila nově zpracovanou tabulku, která odpovídá i trestním rozsudkům. Předmětem žaloby tak zůstala částka 1 932 836 Kč s příslušenstvím. Nadále však požadovala 9% úroky z prodlení z částky 2 075 507 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení. Při jednání dne 4. 11. 2024 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět i co 9% úroků z prodlení z částky 142 671 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení. Usnesením ze dne 4. 11. 2024, č. j. 6 C 114/2023-350 bylo řízení zastaveno i co do úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 142 671 Kč do 21. 2. 2020 do zaplacení.8. Předmětem řízení tedy je částka 1 932 836 Kč s 9% úroky z prodlení od 21. 2. 2020 do zaplacení.9. V podání ze dne 1. 2. 2024 ža