Okresní soud ve Svitavách 10 C 149/2026-31 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že mezi žalovaným, v postavení podnikatele, a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se , adresa, , došlo dne 27. 10. 2023 k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. , hodnota, . Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne 27. 12. 2024 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1 268 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 12 250 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 462 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4 500 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 46 480 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 27. 12. 2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 31. 12. 2023 ve výši 3 500 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 19 836,88 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 802,26 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 9 085 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 720,15 Kč a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 3 535,71 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k 27. 12. 2024, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 19 836,88 Kč od 28. 12. 2024 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8,00 % ročně a je sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 19 836,88 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 802,26 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovaným, vyplývající z výše uvedené Smlouvy, byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 10. 12. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky, která činí na jistině úvěru 19 836,88 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 802,26 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 9 085 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 720,15 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 3 535,71 Kč, smluvní pokutě 12 500 Kč, úroku od 28. 12. 2024 do 24. 11. 2025 z dlužné jistiny 2 097,49 Kč, zákonném úroku z prodlení od prodlení do 24. 11. 2025 ve výši 3 788,81 Kč, úroky z úvěru ve výši 8 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 836,88 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky ve výši 20 639,14 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 836,88 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 802,26 Kč, od 25. 11. 2025 do zaplacení. V souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jakož i s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dále tvoří příslušenství pohledávky vyplývající ze závazkového vztahu mezi podnikateli paušální částka nákladů spojených s jejím uplatněním ve výši 1 200 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 9. 3. 2026. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru a její přílohy č. 1 vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným, v postavení podnikatele, a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se , adresa, , došlo dne 27. 10. 2023 k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. , hodnota, . Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne 27. 12. 2024 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1 268 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 12 250 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 462 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4 500 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 46 480 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 27. 12. 2024. Smlouva je opatřena názvem „PODNIKATEL“ a uvádí se v ní, že ji žalovaný uzavírá v rámci své podnikatelské činnosti. V označení dlužníka je mimo rodného čísla uvedeno i jeho IČO. Smlouva nijak nespecifikuje podnikatelkou činnost žalovaného ani konkrétní účel úvěru pro podnikání. Uvádí se, že jde o neúčelový hotovostní úvěr.5. Žalobkyně ve skutkových tvrzeních neuvádí, kolik žalovaný celkem na úvěr zaplatil, pouze uvádí, že poslední splátku ve výši 3 500 Kč žalovaný zaplatil 31. 12. 2023. Žalobkyně však současně předložila listinu (neoznačenou konkrétním názvem) z níž se podává, že žalovaný zaplatil 3 splátky po 3 500 Kč (28. 10. 2023, 23. 11. 2023 a 31. 12. 2023), tedy celkem 10 500 Kč.6. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 10. 12. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.7. Jak shora uvedeno, úvěrová smlouva se sice tváří jako smlouva uzavřená mezi úvěrující společností a podnikatelem, současně však z ní není patrné, na jaký konkrétní podnikatelský účel byla uzavřena. Naopak její parametry jako bezúčelovost, poskytnutí v hotovosti, nízká částka úvěru i hotovostní splátky, které měly být placeny přímo v místě bydliště dlužníka (neuvádí se zde místo podnikání či sídlo), jsou typické pro spotřebitelský úvěr. Soud má za to, že označení úvěru jako podnikatelského bylo jen formální a bylo učiněno ve snaze vyhnout se podřízení smlouvy zákonu o spotřebitelském úvěru a povinnostem věřitele, které z něj plynou. Jde zejména o povinnost prověřit úvěruschopnost vydlužitele. Tu, jak je zřejmé, právní předchůdce žalobkyně nijak nezkoumal.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).9. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).10. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru (byť takto smlouvu neoznačuje), která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neprověřil tzv. úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském.11. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč, poníženou o částečné plnění ve výši 10 500 Kč, tedy částku toliko částku 14 500 Kč, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.12. Žalovaný měl ve věci převážný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. by mu mělo náležet právo na náhradu nákladů řízení podle jeho úspěchu ve věci. Soud však nezjistil, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, a proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.13. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 1 908 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu [položka 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků]. Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, tedy do výše 2 384 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 476 Kč.